Jak na digitální rodičovství? „Učit děti, jak fungovat na telefonu, je jako učit je jezdit na kole. Má to svá pravidla,“ říká expertka
Děti 21. století vyrůstají jednou nohou v reálném a druhou v online světě, kde tráví stále více času zábavou, komunikací i učením a později také prací. Digitální dovednosti jsou pro ně nezbytné, ale návyky při používání technologií si osvojují hlavně napodobováním dospělých. Právě rodina tak hraje klíčovou roli v tom, jak bezpečně se budou v digitálním prostředí pohybovat, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Diana Burdová, Linkin Sphere
Lucie Kosová, expertka na kyberbezpečnost z CZ.NIC
Diana Burdová se zaměřuje na programy primární prevence v online prostředí. Vede organizaci Linkin Sphere, jejíž lektoři mluví až s desítkou tisíc dětí a mladistvých ročně, na všech stupních vzdělávacího systému.
„Naše organizace vznikla jako iniciativa studentů Smíchovské střední průmyslové školy, kde pan ředitel podporuje aktivní studenty v tom, aby dělali své vlastní projekty. Začali jsme jako studenti chodit na základní školy a povídat si s dětmi o tématech, jako je právě kyberšikana nebo podvody na internetu,“ popisuje.
Čtěte také
Programy nabízejí například i pro předškolní děti v mateřských školkách.
S dětmi se lektoři v rámci prevence snaží aplikovat tzv. zážitkovou pedagogiku. „Děti jsou vystaveny modelovým situacím, kde si něco zažijí, a potom je diskuze o tom, co jsme zažili a jak se tomu dá vyvarovat v reálném životě,“ přibližuje Diana Burdová.
Objevovat společně
„Problémem je, že učitelé mají pocit, že se jich to netýká nebo že to nemusí řešit, protože se to neděje v rámci výuky a děje se to v online prostoru,“ upozorňuje na nedostatečnou prevenci kyberšikany na školách.
Podle ředitelky organizace Linkin Sphere je pro děti a studenty důležité umět říct ne.
Čtěte také
„Kyberšikana může vzniknout z nějaké srandy, kdy v počátku třeba ty děti nechtějí někomu ublížit. Pokud to druhá strana nerespektuje, pak je potřeba zajít za někým dospělým. Kontaktovat mohou i Linku bezpečí,“ radía dodává, že je důležité, aby dítě problematický obsahnemazalo.
Rodičům, kteří se rozhodnou dát dětem první telefon, pak doporučuje například příručku První telefon.
„Důležité je ho také zabezpečit přes nějakou rodičovskou kontrolu a také se s dítětem pravidelně bavit. Děti jsou často už předtím v kontaktu s technologiemi rodičů. Už v ten moment je důležité ideálně dělat supervizi – jsem s ním u toho telefonu a společně objevujeme digitální svět. Tak to dítě připravím,“ doporučuje Diana Burdová.
Vytvářet návyk
V Česku neplatí plošný zákaz používání telefonů ve školách, pouze v některých zařízeních musí žáci a studenti přístroje odevzdat na začátku vyučování a vyzvednout si je můžou až při odchodu domů. To však nebrání paralelní online komunikaci ve třídě, pouze ji to odsune do odpoledních a večerních hodin, kdy už škola může zasahovat méně. Proto velká část preventivní osvěty leží na rodičích.
„Děti se učí podle našeho vzoru, takže když rodič odloží telefon nebo si ho bere k rozhovoru s dítětem, tak to často dává dítěti signál, kdo je v tu chvíli důležitější,“ upozorňuje odbornice na kyberbezpečnost, závislosti a kyberprevenci Lucie Kosová z CZ.NIC.
„Telefon by měl být odložen při společných jídlech nebo by mu měl být vyhrazen speciální čas. Dítě by nemělo vidět scrollování u televize, telefon u postele do noci, v ruce při řízení auta. Protože už tam se vytváří nějaký návyk a všechny tyto vzorce si může přenášet.“
Čtěte také
S prvním telefonem je podle expertky potřeba dítěti vysvětlit, proč ho dostává a k čemu má sloužit. „Není to jenom hračka na hraní, je to první krok k samostatnosti. Je dobré si celé to zařízení projít a vysvětlit, jaká s ním budou pro dítě spojená pravidla a jak ho bezpečně využít,“ vysvětluje Kosová.
„Je to podobné jako jízda na kole. Nejdřív jezdí s nějakými kolečky a musí mít helmu, potom od určitého věku už může jezdit samo, ale musí dodržovat nějaká pravidla provozu. I telefon má nějaká taková pravidla a pomocná kolečka,“ přirovnává s tím, že s věkem je možné navyšovat možnosti a služby.
Umět naslouchat
Velkým milníkem je pak vstup dětí na sociální sítě. „Je to takové tržiště plné lidí, které neznáme. Proto je velmi dobré zase vysvětlit, že když dítě cokoliv na sociální síti udělá, tak to tam zůstane,“ varuje odbornice na kyberprevenci.
Užitečné je podle ní také pokládat otázky, které dítě navedou: „Například, zda by se s tímto pochlubilo nahlas v celé třídě nebo zda by ukázalo tuto fotku někomu cizímu nebo paní učitelce,“ uvádí příklad.
Kyberšikanu je důležité včas rozpoznat. Svěřit se je pro děti často těžké, je proto důležité, aby se rodiče nebo třeba pedagogové naučili vnímat první signály kyberšikany.
„Typické je, že se dítě začne chovat úplně jinak. Nechce používat telefon, i když ho předtím používalo, nebo naopak neustále nervózně kontroluje zprávy. Může být smutné, podrážděné, mít problémy se spánkem a vyhýbat se sociálním kontaktům a rodičům, protože si v sobě nese strach a pocit viny,“ vyjmenovává Lucie Kosová z CZ.NIC.
Čtěte také
Klíčové je ale otevřené prostředí doma, kdy dítě ví, že může za rodičem přijít a nebude odsouzeno, i když se děje něco špatného. „V případě, že takovou možnost dítě nemá, existují Linky bezpečí,“ připomíná.
„Rodič by měl vždy reagovat klidně, umět naslouchat a hledat spolu s dítětem řešení. Pokud dítěti věnuje čas a všímá si varovných signálů, bylo by dobré si s ním zkusit promluvit,“ doporučuje Lucie Kosová, která také spolupracuje s Národním pedagogickým institutem a působí v Safer Internet Centru.
Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
