V prosinci začala platit takzvaná Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství. Kromě Japonska ji uzavřelo pět zemí z jedenácti, které původně dospěly k podobnému paktu se Spojenými státy.
Nejdůležitější obchodní dohoda v americké historii, ze které budou spravedlivě těžit všechny tři země. Tak prezident Donald Trump zhodnotil Dohodu USA - Mexiko - Kanada, která nahrazuje dosavadní Severoamerickou dohodu o volném obchodu NAFTA. Tu šéf Bílého domu dlouhodobě kritizoval kvůli údajné neférovosti vůči Američanům. Nová smlouva podle Trumpa zajistí statisíce pracovních míst pro Spojené státy.
Hoteliéři, zemědělci i stavbyvedoucí po celém Japonsku začínají pociťovat rostoucí nedostatek pracovních sil v zemi. Dostupnost pracovníků se neustále zmenšuje, zato poptávka neustále roste, a to hlavně kvůli blížícím se olympijským hrám v Tokiu v roce 2020.
I přes odstoupení Washingtonu z původního Transpacifického partnerství tak nakonec došlo k vytvoření bloku, který zahrnuje na půl miliardy lidí a představuje bezmála 13 procent světového obchodu.
Pro Japonsko je zásadní také druhá dohoda, kterou uzavřelo s Evropskou unií. Od letošního února tak budou platit nová pravidla obchodní výměny pro dvě obchodní velmoci, které dohromady představují třicet procent celosvětového hrubého domácího produktu.
A editorial japonských novin si vývoj pochvaluje – dohody o volném obchodu s odstraňováním celních a dalších bariér podle něj představují jednoznačné pozitivum.
Se smlouvami se nicméně pojí také pochopitelné obavy ze zvýšení přísunu zahraničního zboží na japonský trh. Při hlubším pohledu se ale prý naopak jedná o příležitost – odstraňování bariér se může stát motorem další modernizace japonské ekonomiky. Motivuje také vládu i soukromý sektor ke zvyšování konkurenceschopnosti a podpoře exportu do zámoří.
Dohoda, nebo cla
Japan Times konstatují, že v dnešní době jsou mnohostranné obchodní dohody důležitější než kdykoliv předtím. Spojené státy a Čína sice uzavřely devadesátidenní příměří ve své obchodní válce, i přesto se ale jejich dosavadní politika odrazila ve zhoršení výhledu celosvětové ekonomiky.
Obzvláště nebezpečný je pak v pohledu japonských novin přístup americké administrativy. Ostatně její důraz na krátkozraké prosazování vlastního pojetí národních priorit prý pocítilo i Japonsko. Vláda ve Washingtonu přinutila i svůj protějšek v Tokiu, aby s ní vstoupil do dvoustranných jednání. Pokud by tak Japonsko neučinilo, hrozily mu Spojené státy zavedením vyšších celních tarifů.
Japonský kabinet to při jednáních určitě nebude mít lehké. Dohody uzavřené s asijskými partnery a Evropskou unií mu ale poslouží jako štít vůči protekcionistickým vášním protistrany.
Redakční komentář apeluje, že Japonsko se teď musí soustředit na vyjednání dalších dohod s ostatními zeměmi, které projevily zájem připojit se k transpacifickému ujednání včetně Thajska, Indonésie nebo Velké Británie. Mělo by se také jednat se zeměmi Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) i Čínou.
Pokud by se japonská vláda podvolila iracionálním požadavkům Trumpovy administrativy, dosavadní podpora Tokia vůči výhodné mezinárodní spolupráci by přišla vniveč, myslí si deník Japan Times.