Jak kočky vnímají základy fyziky

9. srpen 2016

Japonští vědci z univerzity v Kjótu, vedení bioložkou Saho Takagi, publikovali studii, ve které popisují, jakým způsobem se kočky orientují v jevech fyzikálního světa kolem nás a jak této orientace využívají např. při lovu kořisti.

Příslušná studie se jmenuje „There’s no ball without noise: cats’ prediction of an object from noise“ (není koule bez hluku - kočičí predikce objektů podle hluku) a vyšla v odborném časopise Animal Cognition.

Tým vědců prováděl s asi třiceti kočkami určité experimenty, během nichž se ukázalo, že kočky mají jistou představu o přičině a následku a o základních principech fyziky. V praxi je do využití těchto principů u koček zapojen zejména jejich výborný sluch, díky němuž mohou předpovídat, kde se schovává jejich kořist.

Korelace mezi zvukem a jeho předvídáním

Během experimentů vědci nejprve zkoumali, jestli u koček existuje korelace mezi zvukovými projevy a jejich předvídáním, kde se objeví určité objekty. V rámci poslední studie vědci zkoumali, jestli kočky očekávají uvnitř nádoby jistý objekt, v závislosti na tom, jestli se při předchozím třepání nádobou ozývá jistý zvuk nebo ne.

Nádoba byla potom před kočkou otevřena a výzkumníci pozorovali, jak kočka reaguje při různých variantách popsané situace, tj. když po zatřepání nádobou se zvukem nebo bez něj z nádoby objekt vypadne či nikoliv.

Některé varianty pokusu přitom odpovídaly fyzikální realitě (současná absence zvuku a objektu nebo naopak současná přítomnost zvuku a objektu), jiné nikoliv (přítomnost zvuku a absence objektu resp. absence zvuku a přítomnost objektu).

Kočky se přitom déle dívaly na ty nádoby, se kterými bylo třepáno za současné přítomnosti hluku, nepřímo tedy vnímaly či tušily spojitost jisté příčiny (přítomnost objektu) a následku (hluk při třesením nádobou).

To jim pak následně pomohlo předpovědět, jestli se po převrhnutí nádoby objekt objeví nebo ne.

Okolní prostředí

Kočky se ovšem déle dívaly na nádoby i tehdy, když daná konfigurace podmínek neodpovídala fyzikální realitě, tj. když po hlučném zatřesení z nádoby nevypadlo nic nebo když naopak po bezhlučném zatřesení z nádoby koule vypadla.

Jako kdyby zvířata pochopila či vytušila, že jsou tyto kombinace nekauzální či nelogické. Vědci dále přišli s tvrzením, že na schopnost koček vyhodnocovat situace má také velký vliv okolní prostředí, zejména jeho akustické vlastnosti. Např. tam, kde mohou kočky podle vlastností zvuku lépe určit polohu, vzdálenost event. další parametry kořisti, jsou zpravidla úspěšnější. Další výzkum se bude ubírat právě směrem k odhalení toho, co všechno mohou kočky ze zvuků zjistit.

Zdroje: Phys.Org, Inverse, Animal Cognition

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.