Jak filmaři z Akademie věd ČR rozpohybovali geologii

8. září 2016
Z plakátu filmu Pohyby

Neštěstí v Nepálu nám připomnělo, že zemětřesení zůstává vlastně jedinou přírodní katastrofou, jejíž příchod pořád ještě nedokážeme předvídat. Na nadějnou indicii ale narazili čeští geologové, kterým seismologie spadla tak trošku sama do klína.

Po každém velkém zemětřesení se seismologové vypraví na místo a zkoumají všechny možné jevy, které mohly zemětřesení předcházet nebo ho alespoň doprovázely. Připomíná to ale situaci generálů po bitvě, kteří dokážou otřesy spolehlivě vysvětlit zpětně, nikoliv však dopředu.

Úplnou oklikou se k zemětřesení a jeho možným předzvěstem dostali geologové z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Každé léto se vydávají daleko za polární kruh. Míří do zálivu Hornsund na nejjižnějším cípu souostroví Špicberky, kde je uprostřed léta čekají nejen polární medvědi a teploty kolem nuly, ale i dosud neprozkoumaný terén, který se až do nedávna skrýval hluboko pod ledem. Co se z něj dá vyčíst, naznačuje vedoucí expedice a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin v jedné osobě, Josef Stemberk, se kterým natáčela redaktorka Tereza Burianová.

O tom, jak výzkum na Špicberkách probíhá, se dozvíte více ve filmu Pohyby. Natočila ho režisérka Martina Spurná ze Střediska společných činností české Akademie věd, kterou geologové přizvali na svou šestou a zatím poslední expedici za polární kruh loni v létě.

Vznikl tak výjimečný pětačtyřicetiminutový dokument, který ukazuje, že geologie není tak strnulá, jak se o ní traduje. A že i malá zakolísání mohou znamenat velké zemětřesení, alespoň v našem porozumění okolnímu světu. Snímek vyrazil na celorepublikové turné po festivalech a menších kinech. Na projekce navazuje diskuse s některým ze zúčastněných geologů.

Podrobnosti se dozvíte na adrese www.pohyby-film.cz.

Spustit audio
autor: Tereza Burianová