Jak dát věci do pořádku. Rozhlasové hry z normalizace psali zakázaní autoři pod cizím jménem
Normalizační léta přinesla televizním divákům seriály a televizní inscenace snad ze všech oblastí lidské činnosti. Nahlédněte s námi pod pokličku československým inženýrům, zemědělcům, lékařům i celníkům.
Pořady a seriály se dodnes objevují na nejrůznějších stanicích, ať veřejnoprávních nebo soukromých. Věnoval se však těmto tématům také rozhlas? Má své hrdiny z JZD, trafostanic nebo kanceláří?
Čtěte také
Rozhlasové hry z normalizačního období se ve vysílání už neobjevují. Dramaturgové je ale nenasazují do vysílání právě pro jejich poplatnost době nebo často lživým obrazům tehdejšího života.
Přesto bychom je neměli úplně ignorovat: některé hry z pracovního prostředí psali kvůli obživě a pod cizím jménem slavní, tehdy však zakázaní autoři. V inscenacích hráli vynikající herci, jako Vlastimil Brodský, Dana Medřická, Vladimír Brabec, Jaroslav Moučka a další.
Dynastie ze Záhoří
Rozhlasové záznamové pásy mohly být využívány opakovaně, a tak mnohé inscenace z normalizačních let zmyzely už navždy.
Mnoho z nich ale bylo napsáno a natočeno jen proto, aby si dramaturgie mohla „udělat čárku“ a splnit plán ohledně her k různým výročím. Takže po první repríze už nebyl důvod nahrávku dále uchovávat. Navzdory tomu se dochoval dostatek pozoruhodných i obskurních her a seriálů, které popisují „realitu“ doby.
Čtěte také
Někdy vznikaly skutečně pozoruhodné dramatické tvary. Přesně po vzoru budovatelských agitek 50. let vznikla například hra Kamenné údolí (1983).
Autor Jiří Souček tady spojil milostný motiv, obtíže při plnění plánu a k tomu ještě chyby na poli ekologicky šetrného vztahu k půdě. Hlavní dvojici, ve které se svářil odpovědný vztah k práci a pozvolna vznikající láska, ztvárnili Jaroslav Satoranský a Gabriela Vránová.
Pod vznešeně znějícím názvem Dynastie ze Záhoří (1978) se zase skrýval příběh několika generací zemědělců – budovatelů.
A jak pravil dobový popisek: „Hra líčí transformaci 300leté tradice jihočeského selského rodu v podmínkách moderní družstevní velkovýroby.“ Zakladatel rodu v podání Vladimíra Hlavatého je starý „poctivý“ komunista, který v 50. letech zakládal družstvo. Otec (František Vicena) je pak dílenským vedoucím a vnuk (Milan Stehlík) se v „dynastii“ teprve hledá.
Vedle těchto her však vznikaly i hry s výrazným kritickým ostnem. Jak se s pracovní tematikou vypořádávali autoři perestrojkového období? To vše se dozvíte v repríze pořadu Archiv Plus.
Související
-
Krize a pop aneb Důležité písničky let 1968 a 1969
V pořadu Archiv Plus připomeneme písně z let 1968 a 1969. Vedle nejslavnějších melodií tohoto období zazní také méně známé nahrávky a unikáty.
-
Rozhlasová svědectví o návratech z exilu do normalizace
Normalizace, která se rozběhla od počátku 70. let 20. století, byla pro řadu Čechů a Slováků důvodem k odchodu do exilu.
-
V dubnu 1969 začala normalizace a Husákova cesta na vrchol
Když sovětské a další „spřátelené“ tanky drtily v srpnu 1968 krátké období relativní svobody, neznamenalo to hned konec nadějí na uvolnění poměrů v Československu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
