Jak cestovat lépe? Už Indiana Jones říkal, že všechny objevy začínají v knihovně, radí etnolingvista Černý

Podle Černého jde objevovat svět i v době Google Maps i GPS. Cestovatelé jsou totiž podle jeho mínění poučenější v té konkrétní oblasti, ze které chtějí přinášet informace. 

Čtěte také

Cestování rozšiřuje obzory. Člověk si díky němu také víc váží domova, myslí si fotograf a cestovatel Svatoš

„Doba Davida Livingstona a Emila Holuba, tedy těch velkých cestovatelů 19. století, kteří objevovali bílá místa na mapách nejen Afriky, ale celého světa, je dávno pryč. V té době ještě bylo možné přinášet informace zeměpisného charakteru, etnologického charakteru, biologického charakteru,“ myslí si Černý a dodává:

„Dneska samozřejmě věda pokročila natolik, že máme velmi detailní informace o celé řadě věcí. A pokud chce cestovatel opravdu naplnit význam toho slova, stát se tedy i objevitelem, tak se musí specializovat. Jiná cesta není. Pouze tak je schopen říct, že přichází s něčím novým. Že neobjevuje Ameriku, která už dávno objevena byla.“

Bílá místa

Jsou ještě vůbec na světě nějaká bílá místa? A jestli ano, tak jsou ta místa geografická, nebo už jenom kulturní a jazyková?

Čtěte také

Na hodně místech jsem byl už „stokrát“, ale pokaždé je to jiné, říká o Islandu fotograf a spisovatel Sucharda

„Na povrchu Země už mnoho neobjevených míst nebude, ale určitě nás čekají objevy pod zemí. Třeba nedávno vědci našli obrovskou jeskyni s jezerem na hranicích Albánie a Řecka,“ odpovídá Černý.

V prostoru antropologickém, jazykovědném ale bílá místa stále existují. „Na světě je asi 7 000 jazyků. Ty největší, nejvýznamnější a s nejvyšším počtem mluvčích máme dostatečně zdokumentovány. Ale 80 procent z celkového počtu neprošlo žádnou sofistikovanou lingvistickou analýzou,“ vysvětluje etnolingvista.

Jazyky na pokraji přežití

Že je nějaký jazyk na hraně přežití, poznáme podle Černého tak, že zjistíme, jestli se ten jazyk stále předává nové genetaci, nebo jestli rodiče narozených dětí mluví na miminko už jen jazykem majority místo používání jazyka předků. 

Čtěte také

Žlutá žába je jako letadlo. Jakmile se s ní vjede do vody, je to překvapivě v pohodě, říká cestovatel Přibáň

Jak by vypadal ideální záchranný plán pro jazyk, který už má jenom pár mluvčích? „V prvé řadě by bylo naprosto nezbytné, pokud by ten jazyk ještě neměl svou ortografii, svůj vlastní pravopis, vymyslet nějakou písemnou soustavu. V dnešní době se bez toho písma neobejdeme,“ vyjmenovává Miroslav Černý.

To je důležité i pro vytvoření studijních metiálů a učebnic, vyškolení učitelů atd. „Ale pak by bylo ideální, aby někdo z těch posledních mluvčích byl natolik osvícenou osobností, že si opravdu to oživení jazyka vezme za své a přistoupí k tomu tak, že když se mu narodí děti, tak na ty děti začne promlouvat v tom tradičním jazyce.“

Objevy začínají v knihovně

Aby běžný cestovatel nebyl jen obyčejným turistou, ale aby opravdu poznával svět, měl by podle Miroslava Černého vyrazit na cestu s nějakým konkrétním plánem.

Čtěte také

Zabít něco tak nádherného pro dva kly je ohyzdnost, říká cestovatel Šíma, který pomáhá slonům v Africe

„Měl by předtím strávit spoustu času v knihovně, protože, a to říkal už Indiana Jones, všechny objevy začínají v knihovně. To znamená načíst veškeré informace, které jsou k dispozici, které se týkají toho expedičního plánu. A to nejenom v češtině a nejenom v angličtině, ale i v dalších jazycích,“ míní cestovatel s tím, že dneska hodně pomáhá internet.

A pak se člověk bude muset smířit s tím, že aby naplnil svůj expediční plán, hodně turisticky atraktivních míst bude muset ponechat stranou. „Podle mě by se cestovatelství mělo přiblížit více k vědě, protože pouze tak jsme schopni přinášet nová zjištění, nové informace, které budou mít význam pro nové poznání, a tedy pro lidi na celém světě.“

Co o nás v samotných vypovídá to, jak mluvíme, anebo jak přestáváme mluvit? Má jako entolingvista jednodušší psaní básní nebo prózy? A jak se mu mluví s mladými? Poslechněte si celý rozhovor. Ptala se Naděžda Hávová.