Jak čeští olympionici bojují s jetlagem? Pomohou oranžové brýle, tvrdí chronobioložka

8. únor 2018

Na druhý konec planety do jihokorejského Pchjongčchangu odcestovalo osm desítek českých sportovců. V obavách ze syndromu pásmové nemoci se vedení Českého olympijské výboru obrátilo na chronobioložku Zdeňku Bendovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví. Ta v Magazínu Leonardo vysvětlila, jaké možnosti v těchto případech věda nabízí.

„Chronobiologie je nauka o časové organizovanosti všech živých organismů. Studuje časový systém organismů, protože všechny formy života mají v sobě biologické hodiny, včetně těch jednobuněčných,“ uvedla vědkyně.

Obor nezkoumá jen hodiny cirkadiánní, tedy s denní periodou, ale i cirkaanualní, tedy s periodou roční nebo s periodou lunární.

„A naši sportovci budou mít brýle, která mají oranžová skla. Ta slouží jako filtr modré složky bílého světla, které je součástí slunečního záření, ale i světel zářivek a lamp.“


Na rozdíl od modré složky bílého světla nevnímá lidský organismus žluté a červené světlo jako silný neuroendokrinní signál. „Tyto barevné složky neovlivňují naše vnitřní hodiny, ani neovlivňují části mozku, které řídí naši náladu.“

Právě modré světlo má velice silnou biologickou účinnost na lidský organismus. „Je velmi důležité, pokud na organismus působí ve dne, kdy jsme aktivní, ale má negativní funkci, pokud na člověka působí v noci nebo večer.“

„Sportovci se potřebují vyrovnat s přeletem na východ a s přesunem o osm časových pásem. Takže si musí rozdělit den na části, kdy mohou být vystaveni světlu a na dobu, kdy by bylo vhodnější, aby se odstínili od slunečního záření. A k tomu právě slouží ony oranžové brýle.“

Sami sportovci a jejich trenéři měli o problematiku velký zájem. „Mají velkou zkušenost s jetlagem a s využíváním melatoninu pro řešení syndromu pásmové nemoci. A trenéři znají své sportovce, takže vědí, na koho jetlag působí více a na koho méně.“

„Speciálně u člověka nelze nějaká obecná doporučení dávat, ale existují studie, které jsou provedené na velkém počtu lidí, a jejich výsledky jsou průkazné, tak proč to nezkusit.“


Vyrovnávání se se syndromem pásmové nemoci závisí na časovém pásmu, ale také na individuálních předpokladech každého člověka. „Záleží na věku, na kondici, ale také na chronotypu člověka, tedy jestli je spíše skřivan, nebo sova, tedy jestli preferuje ranní aktivitu, nebo tu večerní.“

Mezi příznaky jetlagu patří třeba gastrointestinální příznaky jako nechutenství nebo průjem. „Řada lidí také trpí špatnou náladou a ztrátou motivace. Dopady syndromu pásmové nemoci navíc zesiluje nedostatečný spánek, který nejde dospat.“

A protože naše biologické hodiny řídí veškeré fyziologické funkce v organismu, ovlivňují významně i svalový výkon, kardiovaskulární funkce nebo detoxikační mechanismy.

„Každý z našich orgánů se jinak adaptuje na časové pásmo. Takže se může stát, že náš spánkový cyklus se upraví, ale naše střeva nebo játra zůstávají opožděná. Z toho může vyplývat svalová únava, srdce hůře zvládá fyzickou zátěž a podobně,“ odhalila zásadní vliv biologického času na lidské tělo Zdeňka Bendová.

autoři: jkl , oci
Spustit audio