Jak Češi (ne)válčili v Iráku. Šlo o náš diplomatický „majstrštyk“?

24. březen 2018
Američtí vojáci v jednom z Husajnových paláců během války v Iráku, duben 2003

Před 15 lety byla americká invaze do Iráku v plném proudu. Spojené státy zařadily oficiálně Česko do mezinárodní koalice. Václav Havel jako dosluhující prezident podepsal spolu se sedmi premiéry jiných evropských zemí takzvaný „Dopis osmi“, který Američany podpořil.

Jenže to udělal bez vědomí a souhlasu vlády, kterou válka v Iráku rozdělila. Česko tak sice vyslalo do Kuvajtu vojenskou protichemickou jednotku, ale ta nedostala od parlamentu mandát vstoupit na irácké území. Dal jí ho až v polovině dubna 2003, kdy už byli Američané dávno v Bagdádu a bylo fakticky dobojováno.

V médiích se zažilo přirovnání české zahraniční politiky k chytré horákyni: poslala do oblasti vojáky, ale ti nesměli bojovat. Česko bylo oficiálně součástí Američany vedené koalice, současně ale například na rozdíl od Polska neriskovali životy svých občanů.

Praha poslala do irácké Basry vojenskou polní nemocnici. Když ji ale tehdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda po nějaké době navštívil, byl podle vlastních slov „v šoku“, jak neplní svůj účel:

Jedna z ošetřoven 7. vojenské polní nemocnice

„Ta nemocnice byla úplně netknutá. Tam nebylo nic utrženého nebo poškrábaného. Moje představa byla taková, že přijdu do zařízení, kde bude úplně narváno, budou tam pacienti a třeba i fronta lidí žádajících ošetření. A měl jsem najednou pocit, že jsem na nějaké výstavě o tom, jak má vypadat polní nemocnice.“

Zvláštní doprovodnou kauzou celé války bylo a samostatným příběhem by mohla být kauza české velvyslankyně v Kuvajtu Jany Hybáškové. Ta vystupovala na začátku války v českých i světových médiích, sršela optimismem ohledně výsledku invaze a co to přinese pro české firmy.

Jenže pak se stále aktivněji angažovala v dobytém Iráku, který nebyl její zemí působení. Kritizovala dokonce vlastní vládu, když se liduprázdnou nemocnici v Basře rozhodla po několika měsících stáhnout domů.

Nadstandardní vztahy s USA

Jana Hybášková

Kabinet Vladimíra Špidly ztratil s hyperaktivní diplomatkou trpělivost, z Kuvajtu ji odvolal a tím v podstatě skončila kariéra Jany Hybáškové v české diplomacii. Později po jednom volebním období v Evropském parlamentu nastoupila do služeb Bruselu a dnes zastupuje Evropskou unii v africké Namibii.

Václav Klaus, který vystřídal Václava Havla v prezidentském úřadě těsně před zahájením války v Iráku, byl důrazně proti české účasti v americké koalici. Dnes je přesvědčený, že čas potvrdil správnost jeho odmítavého postoje.


To byla totálně mylná, totálně chybná invaze. A to si myslí i dnešní Spojené státy a všichni američtí prezidenti, kteří nastoupili po Georgi Bushovi mladším, stejně jako světová komunita. A teď hodnotit, jestli byla adekvátní česká účast v Američany vedené koalici nedává smysl. Byla to nesmyslná mise, která totálně rozrušila Blízký a Střední východ. To, co se dneska v tom regionu děje, konflikty v Sýrii i Iráku, to jsou plody invaze v roce 2003.VÁCLAV KLAUS

V tomhle kontextu možná stojí za to malé srovnání: sousední Polsko podpořilo Američany v Iráku mnohem aktivněji. Poslalo do boje tisíce vojáků včetně elitních výsadkových jednotek, mělo dokonce pod svým velením část země. Víc, než dvě desítky Poláků padly, zraněných bylo podstatně víc.

Verbálně se sice dočkalo Polsko mnohokrát od Spojených států ujištění o nadstandardních vztazích. Možná je to maličkost, ale na rozdíl od Čechů nebo Slováků přitom Poláci dodnes potřebují i při turistických cestách do Ameriky vízum, že by získali nějaký lepší přístup na irácké nebo americké trhy není znát.

Z takového zjednodušeného, ale velmi srozumitelného pohledu dává možná smysl hodnocení někdejšího premiéra Vladimíra Špidly, který hodnotí českou účast-neúčast na americké invazi Iráku před 15 lety bezmála jako diplomatický „majstrštyk“:

„Zachovali jsme dobré vztahy ke Spojeným státům, nedostali jsme se do žádného konfliktu s Evropskou unií. I v tom Iráku nás přijímali pozitivně, ne jako nějaké interventy. Takže když to analyzujete ze všech stran, zjistíte, že jsme úspěšně proklouzli pomyslnou myší dírou.“