Jak bychom dnes psali, kdyby nebylo Husových úprav pravopisu?
Na řadě akcí si během letošního roku připomínáme 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Od čtvrtka je tak třeba v Praze k vidění putovní výstava "Jan Hus 1415 a 600 let poté".
Jan Hus ale nejsou jen jeho spory s církví. Jeho jméno je spojeno také s úpravami českého pravopisu, když se v 15. století zasloužil o odstranění většiny spřežek.
Jeho diakritický pravopis je ale také spojen s mnoha mýty. Tím tradovaným celá staletí je například to, že Jan Hus přišel s nabodeníčkem krátkým, ze kterého posléze vznikl český háček, a nabodeníčkem dlouhým, z něhož vznikla čárka.
Jak se lišil vývoj českého pravopisu například od polského, kde se spřežky vyskytují v hojném počtu? Co vedlo Jana Husa k jeho návrhům na změnu českého pravopisu? A jak Hus sám pojmenovával diakritická znaménka?
Hostem Lucie Vopálenské byl ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Pořad vysíláme v repríze (premiéra 6.7.).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
