Jadernou energii nechce EU zařadit mezi bezemisní. Pro nás je to ale jediný možný zdroj, tvrdí vládní zmocněnec Míl

Čtěte také

Obnovitelné zdroje stojí 40 miliard ročně a pokrývají výrazně míň než jediný nový blok Dukovan, tvrdí vládní zmocněnec Míl

Tzv. bezemisní zákon počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, zaplatí rozdíl spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Když bude naopak výkupní cena nižší než tržní, budou mít zákazníci energii levnější.  

Vládní záměr ostře kritizují ekologické organizace. Vadí jim mimo jiné to, že by zákon měl být projednávaný ve zrychleném řízení a bez klasického připomínkového meziresortního „kolečka“. To se ostatně nelíbí ani předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. V nedělním pořadu ČT řekla, že takový postup může ohrozit vysokou veřejnou podporu, jakou jaderné zdroje v Česku dosud mají.  

Zrychleně to nebude...

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl na otázku, kvůli jaké proceduře nebo kontrole v Bruselu je vhodné, aby návrh rychle prošel sněmovnou, na to ve vysílání Českého rozhlasu Plus říká: „To je docela dobrá účelová interpretace… Není to pravda, protože nápad, který vznikl, byl motivován tím, že byl zákon připravený v únoru, a než se stačil dostat do projednávání, abychom měli vše připraveno pro jeho notifikaci, tak se utlumila činnost všech státních orgánů z titulu koronaviru.“

Čtěte také

Obnovitelné zdroje by stát měl podporovat nepřímo, bez jádra budeme v minusu, varuje Zahradník (ODS)

Dál tvrdí, že do stálého výboru pro jadernou energetiky jde návrh zákona už ve standardním režimu, tedy ne ve zrychleném projednávání. „Formu, jakou je projednáván ve vládě, určuje předkladatel (tedy Míl) po dohodě s premiérem. S tím, že bude projednáván s těmi resorty, kterých se to bezprostředně týká. Nerad bych ale předjímal rozhodnutí výboru,“ vysvětluje. 

Co by se stalo, kdyby sněmovnou bezemisní zákon nakonec neprošel? „Kdyby neprošel, tak by to s největší pravděpodobností znamenalo, že nebudeme moci vytvořit rámec pro zajištění levné elektrické energie pro obyvatele, což by se projevilo na peněženkách každého spotřebitele,“ odpovídá.

24. května v ČT Míl naopak připustil, že k omezení veřejné diskuse dojde: „Mám-li 1. července zahájit plný pre-notifikační proces v Bruselu, tak jsem v situaci, kdy se musím nějakou formou dostat z toho zpoždění, které vzniklo. A upřímně řečeno, ovlivnit zkrácení termínu neumím.“

EU diskvalifikuje jádro

Neměli bychom prý žádný mechanismus, jak zajistit levné ceny… „EU částečně diskvalifikuje jadernou energetiku z hlediska možnosti získat levné zdroje financování. Podporuje úrokové sazby na obnovitelné zdroje se sazbami kolem 2 %, už ale na uhlí neseženete financování zahraničních bank. Jaderná energetika je v situaci, kdy (ji) EU nechce zařadit mezi bezemisní zdroje, jakkoli je to pro Česko jediný zdroj, který může použít,“ přiznává Míl. 

Čtěte také

Lída Rakušanová: Jádro má opět šanci, ale ne v českém vydání

Přitom ještě před časem premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že na předcovidové prosincové Evropské radě „po hodinových debatách“ prosadil jádro jako nízkoemisní, čistý zdroj energie. Před začátkem summitu dokonce řekl, že: „podpoří neutralitu, pokud nám nebudou bránit ve výstavbě jádra jakožto čistého, bezemisního zdroje“. 

„Náš návrh počítá s dramatickým nárůstem obnovitelných zdrojů s úsporami v investičních nákladech 600–900 miliard korun, které bude muset zaplatit stát (a počítá s importem místo exportu). Takže jsme v situaci, kdy nebudeme mít dostatek zdrojů pro pokrytí základního zatížení. V ten moment je povinnost státu zajistit elektrickou energii pro občany. Takže hledá bezemisní zdroj s nejlevnějšími náklady. Já bohužel žádný jiný bezemisní zdroj základního zatížení v Česku neznám. Pokud někdo přijde s myšlenkou, jak ho sehnat, tak to nemám problém podporovat,“ dodává na Plusu. 

Celý rozhovor, ve kterém se dozvíte podrobnosti o tzv. bezemisním zákonu, si poslechněte v audiu. Ptala se Martina Mašková.