Izraelský premiér Ariel Šaron je v kritickém stavu

5. leden 2006

Sedmasedmdesátiletý izraelský premiér Ariel Šaron ve středu večer utrpěl vážný záchvat mozkové mrtvice. Už druhá mozková příhoda v posledních třech týdnech jej postihla doma na jeho ranči v Negevské poušti těsně před nástupem do nemocnice - právě dnes mu lékaři měli provést drobný chirurgický zákrok.

Srdeční katetrizace mu měla zacelit vrozenou vadu v podobě menšího otvoru na srdci, který byl podle lékařů zřejmě příčinou prosincové mozkové mrtvice. Navzdory počátečním zprávám, které hovořily nejprve o infarktu a potom o lehké mrtvici, se včerejší příhoda nakonec ukázala mnohem vážnější - Šaron utrpěl rozsáhlé krvácení do mozku, strávil šest hodin na operačním sále, následné kontrolní vyšetření na tomografu ukázalo další krvácení a premiér se podrobil druhé operaci.

Ve čtvrtek kolem poledne byl na 24 hodin uveden do umělého spánku a napojen na dýchací přístroj. Lékaři sice zdůraznili, že jeho stav je stabilní a Šaron je naživu, ale situace je velmi vážná. Není pochyb, že premiér bojuje o život.

Izraelská i zahraniční média začala okamžitě spekulovat o důsledcích situace pro Izrael i celý Blízký východ. I když má Ariel Šaron velmi tuhý kořínek a není vyloučeno, že se uzdraví, je otázkou, zda se bude moci vrátit do aktivní politiky. Izraelskými servery proběhla řada katastrofických zpráv. Jerusalem Post například napsal, že podle "zdrojů blízkých premiérovi" Šaron utrpěl poškození mozku, které na něm zanechá trvalé a viditelné následky. Haarec zase citoval izraelský rozhlas, podle kterého Šaron ochrnul na dolní půlku těla. Prozatím se funkce premiéra dočasně ujal vicepremiér Ehud Olmert, který ujistil veřejnost, že vláda bude fungovat dál a že se také budou v plánovaném termínu 28. března konat parlamentní volby.

Právě ty představují pro Izrael značnou nejistotu. Doposud měla největší šance na vítězství právě Šaronova strana Kadima, neboli Vpřed, která by podle průzkumů z tohoto týdne získala převážnou většinu parlamentních křesel. Pozorovatelé se však shodují, že Kadima je zatím "stranou jednoho muže", která stojí a padá právě s Šaronem. I když v ní figuruje řada prominentních a populárních politiků, vstoupili do ní jak z pravicového Likudu, tak z levicové Strany práce, a politologové si neumí představit, že by tato směsice různorodých osobností vydržela pospolu, kdyby je nespojoval právě premiér. Šaron nikdy neurčil svého nástupce. Nestihl také připravit kandidátku do voleb a vnitřní struktura strany je nejasná patrně i jejím samotným členům. Je také otázkou, zda by se Kadima bez Šarona líbila voličům stejně jako s ním, protože je láká především jeho vize budoucnosti Izraele.

Prozatím se celý Izrael, včetně jeho dosavadních zapřísáhlých nepřátel, semkl a přeje Šaronovi brzké uzdravení. Jeho hlavní soupeř v nadcházejících volbách, předseda opoziční Strany práce Amir Perec, zastavil předvolební kampaň. Šaronův největší politický rival Binjamin Netanjahu, který se stal předsedou strany Likud poté, co ji Šaron kvůli ideovým neshodám opustil, oznámil, že ve vládě zatím ponechává své ministry, které chtěl odvolat už tento týden. Modlitby za brzké uzdravení premiéra nabídly i ortodoxní strany, které Šarona jinak nepodporují, a rychlou rekonvalescenci mu přejí i představitelé židovských osadníků, kteří ho donedávna upřímně nenáviděli za odsun z pásma Gazy. "Odpustili jsme mu minulost, protože nám slíbil budoucnost," napsal deník Jediot achronot.

Budoucnost Ariela Šarona bude jasnější v nejbližších hodinách. V nebezpečí života není zdaleka poprvé - jako bývalý voják a generál se v životě ocitl v několika podobných situacích, jako například v roce 1948, kdy ho v bitvě u Latrunu málem zabila střela do břicha. Jisté je, že jeho odchod by byl obrovskou ztrátou nejen pro Izrael, ale pro celý Blízký východ. Kromě něj zatím žádný izraelský politik nepřišel s tak odvážným krokem, jakým byl loňský odsun z pásma Gazy, a na izraelské politické scéně neexistuje nikdo, kdo by s takovou umíněnosti dokázal prosadit své záměry přes nesouhlas zarytých odpůrců. Jak je vidět, překonávání tolika překážek, jakým musel zejména loni Šaron čelit, nezůstalo bez zdravotních následků ani u tak duševně a fyzicky odolného člověka. Ještě však zůstává naděje, že právě tato známá nezdolnost mu opět zachrání život a s trochou nadsázky i mírový proces na Blízkém východě. Bez Ariela Šarona by se oblast ocitla v lepším případě v dlouhodobé nejistotě, a v horším opět v bludném kruhu násilností. Stejný názor dokládají i reakce nejvýznamnějších světových politiků. V situaci, kdy palestinská samospráva nedokáže zvládnout chaos na svých územích a teroristické organizace hrozí novými útoky, vyžaduje zkušeného, rozvážného a flexibilního politika, jakým je momentálně pouze Ariel Šaron.

autor: gzb
Spustit audio