Izraelský Nejvyšší soud podpořil kontroverzní zákon

Nejvyšší soud však svým těsným rozhodnutím šesti hlasů ku pěti odepřel izraelské občanství a trvalý pobyt palestinským manželům a manželkám izraelských občanů, a tak smíšeným dvojicím v podstatě znemožnil žít v Izraeli. Předpis se netýká jen židovsko-arabských párů, ale především manželství izraelských Arabů a Arabek s Palestinci a Palestinkami, neboť izraelští Arabové, kteří tvoří asi 20% obyvatelstva židovského státu, jsou plnoprávnými občany Izraele.

Přijetí zákona vyvolalo ostrou kritiku. Zákon rozděluje rodiny a nutí smíšené dvojice, aby si vybraly buď život bez partnera v Izraeli, nebo s partnerem mimo židovský stát. Pokud smíšená dvojice nechce žít odděleně, nezbývá jí než se odstěhovat na palestinská území, a vyměnit tak pohodlnou civilizaci za značně ztížené životní podmínky.

Důvodem rozhodnutí Nejvyššího soudu je zajištění bezpečnosti země. Palestinci pro židovský stát představují bezpečnostní hrozbu, a proto není žádoucí, aby se jako izraelští občané na jeho území pohybovali volně a bez kontroly. Podle statistik zpravodajských služeb jich řada svého izraelského občanství zneužívá a podílí se na teroristických útocích. Oficiální údaje uvádějí, že těchto osob bylo celkem 26 - pro obhájce zákona jde o vysoké číslo, pro jeho odpůrce je vzhledem k počtu zákonů dbalých občanů směšné.

Kritikové normu označují za nedemokratickou, rasistickou a diskriminační, protože se týká jen palestinských partnerů. Namítají také, že byla přijata v době nejhorší palestinské intifády, kdy byl počet atentátů mimořádně vysoký, zatímco v dnešní situaci už tak striktní omezení nejsou ospravedlnitelná. Zákon byl v roce 2003 přijat s omezenou platností a od té doby byl třikrát prodloužen. V loňském roce byl zákaz udělení občanství zmírněn a v současnosti se týká pouze palestinských mužů mladších 35 let a žen do 25 let, neboť ze statistik vyplývá, že účast na teroristických útocích s rostoucím věkem klesá.

Obhájci zákona zase varují, že počet atentátů v poslední době znovu sílí a na palestinských územích vládne teroristická organizace Hamas, jejímž cílem a programem je zničení Izraele.

Arabští poslanci izraelského Knesetu však tvrdí, že zákon nemá s bezpečností nic společného a že jde v podstatě o demografický nástroj, který má snížit počet Arabů v Izraeli. V zemi panují obavy, že při nevysoké porodnosti Izraelců a početnosti arabských rodin by v židovském státě mohlo do roku 2020 žít víc Arabů než Židů. Tento motiv v podstatě potvrdil i ministr pro přistěhovalectví Zeev Boim, který rozhodnutí Nejvyššího soudu přivítal s tím, že "je třeba zachovat nejen demokratickou, ale i židovskou povahu státu".

Soudci Nejvyššího soudu se shodli, že zákon zasahuje do lidských práv arabských občanů Izraele, ale že zajištění bezpečnosti státu má prioritu. Hlavní obhájce zákona, soudce Mišael Chešin, prohlásil, že "Izrael není povinen otvírat brány občanům nepřátelského státu, se kterým je v ozbrojeném konfliktu", a partnerům Palestinců a Palestinek doporučil, ať se odstěhují do Džanínu na Západním břehu Jordánu. Média, která rozhodnutí Nejvyššího soudu podpořila, upozorňují, že podobná legislativa existuje i v Evropě, například v Holandsku nebo Dánsku, které si včas uvědomilo, že bez výrazného legislativního omezení současného přistěhovaleckého trendu, včetně sňatků dánských občanů s cizinci, by se Kodaň do dvaceti let stala městem s muslimskou většinou. Izrael je navíc v mnohem vypjatější situaci, neboť mu na rozdíl od evropských zemí hrozí zničení. Podobná legislativa byla v Izraeli v platnosti už před dohodou z norského Osla, která předpisy uvolnila; tohoto zmírnění využilo a do Izraele se přistěhovalo na 140.000 Arabů, připomínají varovně zastánci normy.

Soud nakonec ponechal zákon v platnosti na omezenou dobu, než stát připraví jeho novelizaci. Je nesporné, že jeho stávající podoba vyžaduje zásadní změnu, která najde rozumnou rovnováhu mezi respektováním lidských práv a zajištěním bezpečnosti občanů země. Ministr spravedlnosti Chaim Ramon se zavázal, že nové znění předloží Knesetu do šesti měsíců.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .