Izraelsko-palestinská dohoda stále v nedohlednu

Izraelská a palestínská delegace jednaly v noci ze čtvrtka na pátek v Erezu na hranici pásma Gazy, avšak po dvouhodinových rozhovorech v pátek se rozhodly jednání ukončit vzhledem k nedostatečnému pokroku. Agentury citují palestínského vyjednávače i poradce úřadujícího izraelského premiera, že se se Erekatovi a ministru zahraničí Ben Amimu nepodařilo pokročit, že nenastal žádný průlom a že stále existují rozdíly v názorech. Erekat také dodal, že nedojde k navrhované páteční schůzce prezidenta palestínské autonomie Arafata a bývalého izraelského premiera-mírotvůrce Šimona Perese. Zároveň ovšem byla zveřejněna skutečnost, že Ben Ami po jednáních telefonicky hovořil právě s Arafatem a pak obě strany naznačily, že hodlají pokračovat v jednáních v sobotu.

Zpravodajové dodávají, že mezi významné izraelské kroky posledních 48ti hodin ke snížení napětí a zastavení násilností lze nyní zařadit páteční znovuotevření mezinárodního palestínského letiště v Gaze a to po jedenácti dnech. Pozorovatelé v pátek zdůrazňovali, že nové bezpečnostní dohody mezi Izraelem a Palestínci, včetně společného hlídkování, už pomohly snížit napětí, i když ojedninělé incidenty budou zřejmě pokračovat a není ani jasné, jak se zachovají fundamentalistické ozbrojené organizace Hamás a Jihád.

Agentura Reuter mezitím přinesla rozhovor s americkým prezidentem Clintonem, ve kterém už za osm dní z Bílého domu odcházející prezident prohlásil, že za celých osm let prezidentství nikdy nebyl svědkem tak zvláštní situace, kdy okolnosti jsou nepříznivé, ale obě strany zůstávají rozhodnuté dál jednat možná s ještě větší vervou než doposud. Clinton dále přiznal, že už se mu zjevně před odchodem z Bílého domu nepodaří dosáhnout dohody mezi oběma stranami a že za cokoli, co se dál stane, už bude zodpovědná nová americká vláda a vítěz nadcházejících izraelských voleb 6.února, ať už jím bude kdokoliv.

Jak známo, Izraelci a Palestínci se nemohou dohodnout nejen co se týče podrobností Clintonových návrhů, zejména ohledně suverenity jeruzalémských posvátných míst a návratu palestínských uprchlíků, ale ani na mnohokrát v poslední době zmiňované tzv "deklaraci dosaženého pokroku". Barakova vláda je sice přijala coby podklady k jednání, ale palestínský vyjednávač Rabbo i nadále tvrdí, že jeho strana má zájem pouze o důkladnou a závaznou dohodu s mezinárodními zárukami.

Co se týče širší dohody na Blízkém východě, jsou vyhlídky stejně nejisté, i když Clinton prohlásil, že syrsko-izraelskou dohodu bude zřejmě možné podepsat v nepříliš vzdálené budoucnosti a neměly by jí ani nijak zpochybnit výsledky nadcházejících izraelských voleb, neboť už před smrtí syrského prezidenta Assáda byla podle Clintona na dosah. V těchto souvislostech se ve Washingtonu i nadále naznačuje možnost, že nový prezident Bush by mohl Clintona jmenovat svým zvláštním velvyslancem pro Blízký východ, i když Bush to z pochopitelných důvodů odmítá potvrdit či vyvracet. Mezitím ovšem z Izraele přicházejí zprávy, že neústupný Ariel Šaron, protivník úřadujícího premiera Baraka, hodlajícího zajistit si volební vítězství mírovou dohodou, nyní vede v průzkumech veřejného mínění s dvojciferným náskokem. Ano, nejen Palestínci se obávají nejisté budoucnosti a vynucených ústupků v zájmu rychlé dohody.

ČRo 6 / RSE 12. ledna 2001 rse@cro.cz