Izrael přijal průlomový zákon umožňující vyvlastnění palestinské půdy

Izraelský parlament odhlasoval takzvaný regulační zákon, který umožňuje vyvlastnění palestinské půdy na Západním břehu. Kneset tak zpětně legalizoval výstavbu zhruba čtyř tisíc domů židovských osadníků postavených na soukromé půdě patřící Palestincům.

Izraelský deník Haaretz v této souvislosti vysvětluje, co kontroverzní zákon mění a proč je důležitý. Zákon především umožňuje židovským osadníkům zůstat ve svých nových domovech. Nezaručuje jim ale vlastnictví půdy, na které své domy postavili. Zároveň upírá Palestincům právo domáhat se své půdy a nějak s ní nakládat.

Izrael zákonem zašel tak daleko, jak se nikdy předtím neodvážil, píše Haaretz. Bývalý ministr ze strany Likud Dan Meridor neváhal zákon označit za „špatný a nebezpečný“. Upozornil, že izraelský parlament nikdy nereguloval palestinský majetek na Západním břehu. „Arabové z Judeje a Samaří nevolí do Knesetu. Ten tudíž nemá žádné právo jim legislativně cokoli určovat. To jsou základní principy demokracie a izraelského práva,“ zdůraznil Meridor.

Pokud by se chtěl Izrael chovat na Západním břehu jako suverén, musel by Palestincům nabídnout občanství a zaručit jim právo volit. Do té doby tak mohou podle mezinárodního i izraelského práva činit pouze z bezpečnostních důvodů. Rovněž generální prokurátor Izraele Avichaj Mandelblit už vyhlásil, že pokud bude zákon napaden u soudu, nebude ho bránit proti argumentu, že porušuje čtvrtou ženevskou úmluvu.

Izraelská pravice slaví

Izraelská pravice ale přijetí zákona slaví. „Osadníci, kteří byli do Judeje a Samaří vysláni předchozími vládami, aby tam žili, trpěli velmi dlouho mnoha nespravedlnostmi. Dnes jsme jejich statut zajistili jednou provždy,“ řekl listu Jerusalem Post ministr kultury Jariv Levin ze strany Likud. Také ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová z radikální strany Židovský domov za zákonem stojí a je ochotná prosazovat jeho platnost i soudní cestou.

Podle izraelské organizace Peace Now se retroaktivní legalizace zabrání palestinské půdy týká více než padesáti osad. Proti šestnácti z nich byl přitom už vydán příkaz k demolici, kterou ale nový zákon zastaví. Nepodaří se už ale zachránit malou osadu Amona, která byla nuceně vyklizena minulý týden.

Obyvatelé Amony se proti vystěhování postavili a zdálo se, že evakuace bude násilná

Podle deníku Haaretz zákon otevírá možnost k legalizaci dalších osad a výběru dalších míst, kde bude možné zabavit Palestincům zemi. Palestinským vlastníkům umožňuje nový zákon dvě věci. Pokud to bude teoreticky možné, dostanou jako kompenzaci jiný kus země, a pokud ne, budou po dobu 20 let dostávat nájem ve výši 125 procent hodnoty půdy.

Netanjahu podlehl vlastním ministrům

Zákon měl být schválen už loni v listopadu, ale hlasování bylo několikrát odloženo. Premiér Benjamin Netanjahu nechtěl dráždit odcházejícího amerického prezidenta Baracka Obamu s nímž měl už tak dost napjaté vztahy. Ani Netanjahu přitom nepatří mezi horlivé zastánce zákona. Prosazoval ho ministr školství Naftali Bennett a když ho poprvé představil, Netanjahu označil Bennettův spěch za „dětinský a nebezpečný“.

Izraelský premiér dostal jasný pokyn od Trumpovy administrativy, aby nepodnikal žádné zásadní kroky před setkáním s Trumpem, které je naplánované na 15. února. Jak si ale všímá autor úvodníku v listu Haaretz, Netanjahu nedokázal odolat tlaku ministra školství a ministryně spravedlnosti, kteří přijetí zákona urputně požadovali. To ale může být jeho velká slabina do budoucna. Když se nedokáže postavit vlastním ministrům, jak chce hájit zájmy Izraele proti nepřátelům? ptá se Haaretz.

Podle serveru Jerusalem Post přijetí zákona tvrdě odsoudil zvláštní zmocněnec OSN pro mírový proces na Blízkém východě Nikolaj Mladenov. „Zákon otvírá možnost plné anexe Západního břehu, a proto zásadně podrývá řešení v podobě dvou států. Je to poprvé, kdy Kneset zavádí zákony na okupovaném území a to ještě v majetkových věcech. Překročil tím velmi tenkou kritickou mez,“ uvedl Mladenov. Zároveň varoval, že záležitostí ilegálních osad na Západním břehu se může zabývat Mezinárodní trestní soud.

Nově přijatý zákon odsoudily i evropské země. Francouzský ministr zahraničí Jean Marc Ayrault uvedl, že může zvýšit regionální napětí a dále poškodit řešení v podobě dvou států, které v lednu označilo za nejlepší řešení situace na 75 států světa. Vyzval také Izrael, aby dodržoval mezinárodní právo, které považuje za nelegální jakoukoli výstavbu na okupovaném území.

Amona vznikla před 21 lety

Západní břeh Izraeli nepatří

Náměstek britského ministra zahraničí Tobias Ellwood varoval Izrael, že takové postoje mohou poškodit vztah s jeho spojenci.

Výstavba osad je považovaná za zásadní překážku ve snaze o dosažení míru. Netanjahu to ale odmítl s tím, že hlavní překážkou míru je letitá nechuť Palestinců uznat existenci Izraele v jakýchkoli hranicích.

Mezinárodního dopadu zákona se obává i list Times of Israel. V praxi podle něj zákon nic zásadního na současném stavu věcí nemění, po půl století ale mění základní výklad dění na Západním břehu. Podle logiky zákona není Západní břeh okupován, ale je sporným územím. Vyvolává také otázku, co bude s miliony Palestinců, kteří nejsou izraelskými občany, nechtějí jimi být a Izrael o ně také nestojí.

Legislativa se může vztahovat jen na ta místa, nad kterými má stát suverenitu. Kneset proto nemůže rozhodovat o dopravních pravidlech v Paříži nebo o parkovacích zónách v Londýně. A nemůže tudíž rozhodovat ani o území na Západním břehu. Na subtilním diplomatickém poli tak zákon působí jako slon v porcelánu.

Právě z těchto důvodů se očekává, že dojde-li k napadení zákona jeho odpůrci soudní cestou, rozhodne nejvyšší soud o jeho zneplatnění, shodují se izraelské deníky.

Spustit audio