Izolace, stínění, větrák, to pomůže proti vedru uvnitř domu. Klimatizace je až na druhém místě, radí expertka
Skoro tři čtvrtiny lidí v Česku si myslí, že stát nedělá dost, aby společnost připravil na klimatické extrémy. Vyplývá to z bleskového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. „V první řadě bych začala izolací. Sice tomu obvykle říkáme zateplení, nicméně izolace funguje velmi dobře i v létě, kdy vedro nechává venku a vevnitř drží delší dobu chladnější vzduch,“ radí Kateřina Eklová, expertka na udržitelnost budov a architektury z Fakulty stavební ČVUT.
Asi třetina domácností si pořídila větrák. Je to lepší než nedělat proti horku nic?
Určitě je to lepší. Větrák může cirkulací vzduchu opravdu pomoct a cítíme se lépe i přesto, že neodvádí teplo úplně pryč. Ale při cirkulaci vzduchu nám pocitově připadá, že to lepší je.
Čtěte také
Pokud se například přes větrák pokusíme dát láhev se zmrzlou vodou nebo mokrou tkaninu, tak to může pomoct ještě o něco víc.
Jaká architektonická opatření je možné udělat na individuální bázi, když už byt či dům vlastníme a jsme ochotni pro rekonstrukci?
V první řadě bych začala izolací. Sice tomu obvykle říkáme zateplení, nicméně izolace funguje velmi dobře i v létě, kdy vedro nechává venku a vevnitř drží delší dobu chladnější vzduch. A vyměnila bych okna za okna s trojskly neboli za nová okna. Chápu, že to je projekt na delší dobu a že to stojí větší peníze.
Čtěte také
Méně nákladným opatřením jsou venkovní žaluzie nebo venkovní stínění. Můžou to být rolety, žaluzie, rolety nebo třeba i tradiční okenice, když se bavíme o tradičnějších domech, tam se hodí. To jsou základní opatření, která mají největší efekt.
Pokud toto všechno dům má, už je zateplený, má i zateplenou střechu, ale pořád je tam vedro, tak přichází na řadu klimatizace. To je velmi funkční technologie, kterou známe z jižních států a podobně. Je to dobrým řešením pro vlny veder, kdy máme venku 40 stupňů a jinak už to řešit nejde.
Klimatizace až na druhém místě
Ale klimatizaci jste na prvním místě neříkala.
Já ji na prvním místě nedoporučuji. Pasivní prostředky – to znamená izolace nebo stínění – vycházejí dlouhodobě lépe a nemají tak vysoké náklady na provoz, protože do nich nemusím pořád pouštět elektřinu.
Čtěte také
Zároveň i lidské tělo se v tom cítí lépe. Spousta citlivějších osob – a i mně se to třeba stává – je totiž potom z klimatizace nachlazená. Z tohoto důvodu preferuji variantu izolace, lepší okna a vnější stínění.
Například u nás v bytě to funguje. Osvědčilo se nám, že když je venku třicet stupňů, tak vevnitř je třeba sedmadvacet. A 27 stupňů je něco, co v obrovských vedrech – když je venku třicet osm – považuji za slušnou teplotu, ve které zvládáme fungovat.
Ale spát se v tom nedá. To si člověk taky neodpočine při sedmadvaceti stupních, ne?
Je to náročnější. Můžu potvrdit, že poslední dvě noci byly náročnější i pro nás. V našem případě to ještě za pořízení klimatizace nestojí, ale nevylučuji, že ji někdy v budoucnu použijeme, pokud se to bude zhoršovat.
Na co myslet při plánování novostavby?
To jsme mluvili o rekonstrukci, ale na co myslet při plánování novostavby? Klimatická změna zvedá teploty a extrémní vlny veder v budoucnu asi budou narůstat.
Naštěstí už česká legislativa myslí na to, že novostavby rodinných domů musí být nízkoenergetické, a tedy velmi dobře izolované.
Pokud si necháváte navrhnout stavbu architektem nebo projektantem, tak je budova už dobře izolovaná. A zároveň už to většinou vychází tak, že by v sobě měla mít chytrý systém větrání s rekuperací, což společně funguje udrží vevnitř vzduch chladnější, než je venku.
Čtěte také
Potom je možné tam nainstalovat modernější způsoby vytápění i chlazení dohromady. Velmi často to jsou systémy na bázi toho, že se chladí vzduch, nebo se využívá například tepelné čerpadlo vzduch-voda, které taky umí chladit.
Jsou to zkrátka sofistikovanější způsoby, než jak si představíme klasickou klimatizaci – tedy krabičku, kterou si někde koupíme a pak nainstalujeme. Moderní domy, často i v kategorii pasivních staveb, už mají toto vyřešené velmi dobře a dokážou dlouhodobě držet stabilní teplotu.
Já bych doporučila při novostavbě myslet i na barvu střechy a fasády. Zrovna to se dá dobře ovlivnit. Vědci z Akademie věd změřili, že bílá nebo světlá střecha je opravdu nejlepší na odrážení světelných paprsků, tím pádem i tepla, a neohřívá se tolik.
Pokud můžete volit spíš světlejší střechu i světlejší fasádu, je to rozhodně lepší než celé tmavé domy.
Čtěte také
Ještě se dotkněme nájemného bydlení. Jak levné zásahy byste doporučila lidem, například seniorům v pronajatém městském bytě, který se přehřívá? Jde to nějak řešit?
Dlouhodobě bych doporučila, aby se ozvali právě městu, které jim byt pronajímá, a to město jim tam nainstalovalo třeba vnější stínění. Krátkodobě určitě doporučuji dát zvenku na okno nějaké stínění, i třeba improvizované.
Lidé si tam dávají třeba bílá prostěradla nebo stínicí fólie, které se dají nalepit na okno. Případně i hliníkovou fólii, která má ovšem tu nevýhodu, že odráží světlo zase ven, nicméně světlo, a tím pádem i teplo se nedostane dovnitř.
Lidé v nájmu mohou také používat větráky, vlhké tkaniny a podobně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.




