Ivan Štern: Zpráva z Polska jak přes kopírák

Bez domova - bezdomovectví - bezdomovec
Bez domova - bezdomovectví - bezdomovec

Je to jako přes kopírák. Jestli se každý devátý až desátý našinec nachází v dluhové pasti, pak u našich severních sousedů podle studie, již si zadal zemský registr dluhů, jsou na tom Poláci zhruba stejně.

Ne samozřejmě v absolutních číslech. Zadlužených nešťastníků je tu tři krát tolik. Také proto, že i celkem je Poláků tři krát tolik než obyvatel v české kotlince.

Ivan Štern: Výročí Kulatého stolu aneb všeobecné spiknutí

Lech Walesa u kulatého stolu na jednání s představiteli komunistické vlády (6. února 1989)

Únor 1989 započal osudový rok pádu komunismu ve středoevropských zemích. Startovní výstřel zazněl z Varšavy. Od Kulatého stolu. Byla to komunistická vláda, která představitele demokratické opozice vyzvala a usedla s nimi k jednacímu stolu. Proto dodnes mnozí tvrdí, že to nebylo jen samo sebou, že šlo o spiknutí mezi komunisty a částí opozice. Té levicové.

I ti, kteří se z dluhů dokážou nakonec nějak vymanit, mají během splácení potíže s pravidelnými splátkami. Podle studie se pozadu nachází každý třetí Polák. Stejně jako každý třetí Polák měl alespoň jednou v životě problém se zaplacením dlužné půjčky, pojistného, za telefon, za elektřinu či za plyn.

Shoda s námi je tu i v důvodech. Poláci si půjčují na vybavení domácnosti, na opravy domů, případně na koupi nového auta. Značný počet přitom žije od výplaty k výplatě bez možnosti si nějaký ten zlotý odložit stranou. Děsí se proto chvíle, kdy se doma něco porouchá. Kotel, lednička pračka. Případně se ukáže jako nezbytné dát auto do opravy.

Studie konkrétní čísla v tomto smyslu sice neudává, ale z kontextu lze vyčíst, že rozsah pracující chudoby je v Polsku srovnatelný s námi. Jde o rodiny, které chodí řádně do práce, nevisí státu na krku, a stejně s výdělkem do dalšího braní nevystačí.

Odolat přežrané době

Ivan Štern: Trollové zbrojí na polské a evropské volby

Polská dolní komora - Sejm (ilustrační foto).

Poláci zachytili zvýšenou aktivitu ruských trollů. Nediví se ale tomu. V Polsku v roce 2019 proběhnou volby do Sejmu a současně do parlamentu evropského.

Upadají do dluhů podobně jako u nás. Tu jim nestačí peníz na zaplacení telefonu, ondy zas na zapravení nedoplatku za elektřinu či plyn, případně otálejí se zaplacením pokuty, byvše přichyceni při jízdě na černo.

Jedno překvapení studie přinesla. Obecně bychom předpokládali v době nynějšího nedostatku pracovních sil, kdy roste hladina mezd, že lidé nacházející se v zadlužení nárůst příjmů použijí na umoření dosavadních závazků. Neděje se tak. Zvýšený plat zvyšuje jejich troufalost a ta zvyšuje jejich zadlužení.

Krzysztof Wołodźko: Lesk a bída polské práce po roce 1989

Varšavou prošel pochod nezávislosti na oslavu sto let samostatnosti Polska

Pohled na práci se v Polsku s koncem reálného socialismu zásadně změnil. Zvítězila perspektiva trhu, chápaná ovšem jako poměrně náhodný střet různých zájmů.

Několik rozdílů přesto najdeme. V Polsku nebankovní finanční instituce, jak se mnohdy eufemisticky říká lichvářům, jsou pod větší kontrolou státu, takže dluhové pasti postavené na byznysu s chudobou se tu vyskytují o poznání méně.

V dluzích se utápí střední generace. Třicátníci a čtyřicátníci. Dluhuprostí naopak na rozdíl od našinců stejného věku jsou polští senioři. Gierkova a Jaruzelského generace.

Vysvětlení je podle mého prosté. Zažili s oběma pány dlouhá desetiletí nedostatku, někdy až hladu, až se v životě naučili žít s tím málem, co jim přinášel. Bohulibou šetrnost si nejspíš přinesli do doby, kdy každý den míjí supermarkety, přetékající zbožím, a jsou masírováni všudypřítomnou reklamou.

Ivan Štern

Jako uměli odolat nouzi, jíž je častovali Gierek s Jaruzelským, dovedou na rozdíl od svých dětí a vnuků odolat i vábení současné přežrané a zároveň věčně nedožrané době.

Vidno, máme s Poláky mnohé společné. Je to dobrá, anebo špatná zpráva?