Ivan Štern: Vláda se rozšoupla. Přidá starodůchodcům pětatřicetikorunu!

21. září 2013

Vláda se rozhodla, že se rozšoupne a že od nového roku starobním důchodcům přidá pětatřicet korun. Částka je to sice nekulatá, ale nápadně mi připomíná částku jinou, obdobnou. Na scénu vstoupila zhruba před pětatřiceti lety. Bylo to ještě za Husáka.

Společnost již znormalizovali. Poslouchala tudíž na slovo. Vláda se rozhodla, že zdraží základní potraviny, energie, dokonce telefonní hovorné zvedla z padesátníku na jednu korunu, za to však zlevnila ledničky, pračky, ruční vodní pumpy a elektromotory. A rozšoupla se. Starobním důchodcům přidala celou třicetikorunu.

Okamžitě se zrodil vtip. „Víš, proč vláda přidala důchodcům třicet korun? No, přece proto, aby mohli každý den zavolat na úřad sociální péče, že jsou stále ještě na živu.“

A tak tu sedím a přemýšlím nad pětatřicetikorunou. Šlo by s ní také zavolat na úřad? Rozhodně ano. Sice ne každý den, ale na jednotýdenní hovor by to mělo stačit, dobere se závěru počtu mocný důchodce. Pětatřicet korun, to máme, sedm pětikorun, jeden hovor jedna pětikoruna, a ještě zbude na tři staročeské housky, libuje si náš starodůchodce. Těší se, jak se rovněž rozšoupne.

Vezme pětikorunu a vydá se do nejbližší budky. Vhodí ji do přístroje, vytočí si úřad, a ouha, na druhé straně nejprve zazní povzbudivá hudba a potom strojený počítačový hlas oznámí, že operátoři úřadu jsou právě plně vytíženi a že náš důchodce je osmdesátý devátý v pořadí. A opět povzbudivá hudba. Do ní jiný počítačový hlas nadšeně upozorňuje, že lze nově, internetově, žádat o podporu v hmotné nouzi. Stačí jen na příslušné adrese vygenerovat formulář, vyplnit jej, opatřit elektronickým podpisem a odeslat úřadu do jeho datové schránky. Bez podpisu je žádost neúčinná. Kdo jej nemá, ať si rozklikne na formuláři uvedenou adresu příslušné „ajtý“ firmy.

Náš důchodce se už málem rozhodl, že to vzdá, když povzbudivá hudba ustane a elektronický hlas oznámí radostně, že je již patnáctý v pořadí. To je velice nadějné. A tak důchodce skousne, že obrazovka na telefonním přístroji naléhavě žádá vhodit další minci. Kdo by nehodil, když po povzbudivé hudbě a ještě po povzbudivější informaci, že i o příspěvek na bydlení lze žádat obdobně jako v případě hmotné nouze, hlas oznámí, že náš důchodce je již devátý v pořadí.

Pak se cosi zadrhne. Z devítky stroj skočí sice na pětku. Na ní z jakýchsi záhadných důvodů zamrzne. Důchodce je chycen jako u forbesu. Nakonec nahází do stroje všechny pětikoruny. I ty na staročeské housky.

Rozšoupnul se, ale nedovolal se. A protože se nedovolal, úřad usoudí, že patrně důchodcův čas již nastal. Vyřadí jej ze soupisu a u důchodového účtu si zatrhne další úsporu. Náš důchodce nakonec také pochopí, když mu na podruhé i na potřetí na účtu nepřistane obvyklá částka, navýšená o pětatřicetikorunu, jaká je jeho vlastenecká povinnost.

Holt, není nad občanskou uvědomělost!

autor: ern
Spustit audio