Ivan Štern: V Sasku se hraje vabank. Dokážou v Berlíně zabránit zhnědnutí tamních lidovců?
Pro svůj poslední sjezd před podzimními volbami si saská křesťanská demokracie zvolila zcela záměrně Chemnitz. Město kdysi zaslíbené Karlu Marxovi, nyní pověstné nedávnými nepokoji, vyvolanými etnicky motivovanou vraždou.
Saský premiér a předseda strany Michael Kretschmer vystoupení v kongresovém centru nepojal už v tak suverénním duchu, v jakém ještě nedávno odmítal spolupráci s Alternativou pro Německo na zemské úrovni. A to vzdor předpovědím, že Alternativa ve volbách výrazně získá a že naopak křesťanští demokraté spíš ztratí.
Němci s jiným názorem než Merkelová byli označeni za populisty. V Chemnitzu to jen vybublalo, tvrdí expert
V Saské Kamenici, tedy v německém Chemnitzu, snad mají proběhnout další demonstrace. Začaly koncem srpna s vraždou místního obyvatele. Podezřelí jsou cizinci.
Kretschmer pro spolustraníky volil mírné výrazy a neutrální tón.
Možná to způsobila i promluva zemského biskupa Carstena Rentzinga, již pronesl v průběhu úvodní mše. Nikdo nikdy neví, řekl, zda lidé, kteří za člověkem stojí, mu kryjí záda, anebo naopak mu do zad vpadnou. A podívav se na Kretschmera, dodal, že pan ministerský předseda na to už nějakou dobrou odpověď najde.
Zda tou dobrou odpovědí bylo to, že ani jednou nezmínil islám a že velkou část projevu věnoval extremismu, hlavně tomu levicovému, o tom se lze jen dohadovat. Byl si vědom přítomnosti řady konzervativních straníků, sdílejících přesvědčení, že spolupráce s Alternativou na zemské úrovni může být alternativou prospěšnou. Daří se jí přece na úrovni radnic řady saských měst.
Z dolů těží AfD
Sasko dnes zdaleka už není tím premiantem postkomunistické transformace, jakým bylo ještě před takovými patnácti, dvaceti lety.
Německé úřady prověřují AfD. Panuje v ní nostalgie po nacistickém režimu, tvrdí Winkelmannová
Německá civilní kontrarozvědka zkoumá, jestli se členové Alternativy pro Německo (AfD) nepřiklánějí k neonacismu. Interní zpráva Spolkového úřadu na ochranu ústavy zmiňuje například i výrok člena berlínské AfD Bernda Pachala z roku 2016, který označil politiku zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v protektorátu za „chytrou“.
Může se sice pyšnit svými dvěma významnými univerzitami, průmyslovým potenciálem, být hrdé na to, že právě Lipsko před 30 lety uštědřilo rozhodující ránu komunistickému režimu, ale už méně jásá nad stísněností, jež se například rozmáhá ve hnědouhelných oblastech Lužice v souvislosti s odklonem od uhelné energetiky.
Těží z toho Alternativa. Pochybuje totiž nahlas o vlivu člověka na oteplování planety. Horníkům z Lužice a z dolního Braniborska to zní jako rajská hudba.
Kretschmer sice sklidil dlouhý potlesk, ale bez nadšení. Přesto přední saský konzervativec Sebastian Fischer, zarputile bojující proti kriminalitě cizinců, fanda Putinův a vůči premiérovi jen kritický, projev ohodnotil jako velkolepou řeč.
Pro vládnutí je ale třeba dosáhnout většiny, poučoval. Notoval si tak s míšeňským zemským radou Arndtem Steinbachem, jehož vztahy s Alternativou jsou víc než formální. Naše spolupráce, prohlásil pan rada tajnosnubně, musí být dotažena do konce.
Bude ještě v silách berlínského domu Konrada Adenauera napravit případné zhnědnutí této dosud příkladné křesťanské demokracie? Nevím, nevím…
Autor je publicista
Související
-
Robert Schuster: AfD sklízí na východě Německa, co zaseli jiní
V uplynulých dnech se pozornost nejenom německé, ale i celoevropské veřejnosti soustředila na město Chemnitz ve východoněmeckém Sasku.
-
Petr Holub: Strach přichází z Krušných hor
Nemůže ani překvapit, že události v Chemnitz, dvousettisícovém městě na druhé straně Krušných hor, vzbudily takový ohlas v Česku i dalších zemích Visegrádské čtyřky.
-
Východoněmecký venkov se vylidňuje. Podle ekonomů proti tomu nemá smysl bojovat
„Otázka zní, jestli by nebylo výhodnější lidem z takto postižených oblastí zaplatit přesun do nejbližšího velkého města,“ míní drážďanský ekonom Joachim Ragnitz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
