Ivan Štern: Televizní duel Merkelová – Steinbrück

Měl argumentačně přečíslit soupeřku, která ho dlouhodobě významně předstihuje ve volebních preferencích, stojí v čele úspěšné vlády, jež zvládla nedávnou hospodářskou krizi a zabránila nárůstu nezaměstnanosti, vyznačuje se silnou proevropskou, solidární politikou, často navzdory vlastnímu veřejnému mínění, a na domácí scéně usiluje o sociálně spravedlivou společnost. Sama skutečnost, že Steibrück hned zpočátku musel nasadit agresivní tón, Merkelovou obvinil, že se své úspěchy pokouší vysedět, aniž má představu, kam se její politika má do budoucna pohnout, Steinbrücka znevýhodňovala. Napadat Merkelovou v sobě samo o sobě obsahuje nevýhodu. Podtrženou navíc faktem, že v mnoha oblastech se politiky obou konkurenčních stran, sociálních a křesťanských demokratů, nijak významně neliší. Nanejvýš časováním některých kroků či důrazem na ta či ona technická opatření.

Průměrně politiky fundovaný český posluchač přivyklý hlubokým a do očí bijícím ideovým příkopů mezi českými politickými stranami se mohl snadno v dialogu Merkelová – Steinbrück utopit. Obtížně by rozeznával, v čem se jeden od druhého liší. A pokud by přece na nějaký rozdíl připadl, přišel by mu zanedbatelný a nechápal by, proč se tak do krve přou. Ukázkou byl postoj obou k minimální mzdě. Nezpochybňovali její nezbytnost. Považovali ji za opatření, jež zamezuje jevu, obecně se šířícímu i v Německu, kdy lidé mají sice práci, ale výdělek z ní je neuživí. Neduživé příjmy tak musejí dorovnávat sociálními příspěvky. V konečném důsledku to společnost přijde dráž než práce přijatelně honorovaná. Takový stav pro oba je jednoduše nepřijatelný. Živobytí plynoucí z práce nadřazují nad příjmy ze sociálních dávek. Přesto každý k minimální mzdě hledal jinou cestu. Sociální demokraté stanovením její výše zákonem. Demokraté křesťanští se spoléhají na oborové kolektivní smlouvy mezi odborovými a podnikatelskými svazy.

Angela Merkelová v jedné chvíli dokonce musela svému soupeři připomenout, že to byla právě opoziční sociální demokracie, jež vládě pomohla ve Spolkovém sněmu prosadit smlouvy, spojené s pomocí zadluženým jihoevropským státům. Často navzdory koaličním liberálním demokratům.

Naštěstí pro Peer Steinbrücka, ač z povahy věci musel volit konfrontační tón, nedělní televizní duel dopadl v očích diváků plichtou. Handicap, jejž nesl Steibrückův kůň už od startu, věštil pro sociální demokraty zprávu daleko horší. Křesťanští demokraté pro změnu nemají čeho litovat.