Ivan Štern: Ta kačenka zůstane venku aneb Loriotovi by bylo 90

6. březen 2013

Když v Německu řeknete „Ta kačenka zůstane venku!“, nejednomu Němci vyvstane před očima obrázek dvou nosatých mužů, dohadujících ve vaně o to, čí je vana, ale zazní mu i jméno Loriot.

Bernard-Viktor Christoph Carl von Bülow nebo-li Loriot jako karikaturista, ale i jako tvůrce animovaných filmů líčil Němcům po desetiletí je v jejich pravé lidské a poněkud směšné podstatě. Byl podobně laskavý jako Vladimír Jiránek ke svým Čechům. Stejně svérázný ve výtvarném projevu. Poznáte-li Jiránkovu kresbu na první pohled, neomylně rozeznáte Loriotovy Němce. Vyznačují se vlídnou mírou ošklivosti, neforemnosti a velkou bambulí místo nosu.

Letos by se Loriot, který nás opustil před dvěma lety, dožil 90 let. Věku nepochybně úctyhodného. Ve werichovském pojetí věku po výtce krátkého. Klidně tu ještě dalších 90 let mohl pobývat a těšit nás svým popletenými Němci uprostřed poněkud odcizeného civilizačního hemžení.

Díky otci, policejnímu majorovi se Viccovi von Bülow dostalo čistokrevné pruské výchovy. V jedenačtyřicátém roce složil rychlokvašenou maturitu, aby táhl spolu s ostatními Němci do války. Válku na rozdíl od bratra a řady jejich přátel přežil. Fyzicky na tom byl sice dobře. Jen psychika haprovala. Vsadil proto na tvrdou manuální práci. Začal se život kácením stromů. Noční válečné můry ho i tak pronásledovaly dál.

Proti všem pruským tradicím jeho otec, věda, že Vicco vášnivě a dobře kreslí, mu neradil, jak káže pruský mrav, aby dělal něco pořádného, ale aby se zapsal na hamburskou výtvarnou akademii. Vicco neváhal. Přesvědčil svoji přítelkyni, aby se mu postavila nahá. Na papír přenesl 70 variací podoby jejího těla a to rozhodlo.

Jak už to chodí – umění tu nikdy nebylo, aby člověka uživilo, a tak se Vicco von Bülow začal živit karikaturami a komiksy pro různé hamburské časopisy, až zakotvil ve velkém Sternovi. Kresby, odkazuje se na žluvu, již měli von Bülowové ve znaku, podepisoval jejím francouzským pojmenováním: Loriot.

Karikaturám a komiksům, byť později převáděným do animovaných filmů, zůstal věrný po celý život. Jeho obrázky vás nemusí zrovna rozchechtat. Potěší ale a přimějí domýšlet příběh v nich obsažený. Jako ten, v němž akurátní německá manželka svého silně krátkozrakého muže donutí, aby s ní zašel optikovi a koupil si brýle. Dosud zcela rozmazaný svět náhle uviděl v jeho ostrosti. A v něm, ó hrůzo, i svoji vlastní ženu! Brýle optikovi vrátil. Jak přišel, tak se svou rozmazanou ženou od něho odešel.

autor: ern
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.