Ivan Štern: Sporný památný 9. listopad, den pádu Berlínské zdi
V Německu se zrodil nápad slavit pád Berlínské zdi jako památný den. To se přece rozumí samo sebou, řekl bych. Pád Berlínské zdi zpečetil rozpad komunismu. Jenže pád zdi se odehrál 9. listopadu, v den, jenž pro Němce má osudový a současně sporný význam. V sobotu 9. listopadu 1918 zaniklo německé císařství. Cestou rudé revoluce povstala republika. Ne však z vůle všech Němců anebo alespoň jejich většiny, ale zejména z vůle zbolševizovaných sociálních demokratů.
Politická pravice ten akt vnímala úkorně, a proto se jí Adolf Hitler pokusil vyjít vstříc, vyvolav v pátek 9. listopadu 1923 protistátní puč. Puč byl potlačen. Hitler ve fešáckém vězení dostal příležitost sepsat bibli nacistů, Můj boj (Mein Kampf).
Čtěte také
Datum Adolfu Hitlerovi dál zůstalo ležet v žaludku. Vzpomněl si na ně, když se rozhodl, že německým Židům uštědří lekci jako předehru toho, co je neodvratně i tak čeká.
Ordneři a další židobijci pod laskavým dohledem státní policie a četnictva ve středu 9. listopadu 1938 rozpoutali po celém Německu (tehdy už i v našich Sudetech) státem řízený pogrom.
Ve výsledku pozabíjeli na dva tisíce lidí, desetitisíce odvlekli do koncentračních táborů, tisíce obchodů a hřbitovů rozkotali na padrť a stovky synagog vypálili, včetně té největší, berlínské. Pro pogrom se ujal název Křišťálová noc.
Vzkaz kancléři Bismarckovi
Uvedené dny, jež je rovněž potřebné mít na paměti, vyvolávají v řadě Němců rozpaky nad nápadem 9. listopad mít za památný den.
Čtěte také
Před pádem Berlínské zdi, v době rozděleného Německa, oba státy, demokratický na Západě a komunistický na Východě, vnímaly tento den odlišně. Komunistické Německo vzpomínalo na zánik císařství a na revoluční počin bolševiků. Křišťálovou noc pomíjelo. Šlo přece jen o Židy. Spolková republika svým občanům naopak připomínala hrůzy Křišťálové noci, memento neblahé nedávné minulosti.
Odpůrci 9. listopadu jako památného dne namítají, že by vize pádu berlínské zdi překryla to, co má být doslova vryto do paměti Němců. Křišťálovou noc. Nápad proto nepovažují za šťastný.
Za šťastné jim naproti tomu přijde slavit jako státní svátek 3. říjen. Den, kdy formálně došlo k sjednocení Německa po tom, co o něm svobodně rozhodly oba demokraticky zvolené parlamenty, Spolkový sněm a Lidová komora.
Němci se tak přihlásili k demokratické tradici revolučního roku 1848, prvního, žel neúspěšného pokusu sjednotit Německo parlamentní cestou. Vzkazují kancléři Bismarckovi, který sjednocuje Německo v roce 1871 z vůle císařské vrchnosti, že se zatraceně mýlil, když se o roce 1848 posměšně vyjádřil, že Němce dovede sjednotit jen jejich vrchnost.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
