Ivan Štern: Sporná evropská migrační politika

11. říjen 2013

I když katastrofa u Lampedusy, kde v pobřežních italských vodách našlo smrt utopením několik stovek afrických migrantů, Evropu, alespoň tu její civilizovanější část, šokovala, nebyl to přesto šok natolik silný, aby vzápětí vyslyšela volání Itálie o pomoc. Německý ministr vnitra Friedrich požadavek větší solidarity ze strany Německa s Itálií označil za „nepochopitelný“.

Za nepochopitelné označily ostatní evropské země i italské úsilí o změnu pravidel migrační politiky. Podle jejího dosavadního znění se má o migranty a o jejich případné žádosti o asyl postarat vždy ta země Unie, na jejíž území migrant jako první vstoupil. To se nelíbí nejen Italům, ale ani Řekům, Španělům či Portugalcům. Podle jejich soudu se tak staly nárazníkovým pásmem blízkovýchodní a africké migrace, jež představuje nejvýznamnější porci migrantů směřujících do Evropy vůbec. Tudíž nesou tak největší zátěž spojenou s řešení problému.

Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti, Cecilie Malmströmové změnu v pravidlech vidí za daných okolností jako neproveditelnou. Brání tomu i skutečnost, že klíčovou zátěž spojenou s migrací z osmadvaceti členů Evropské unie nese nanejvýš šest, sedm zemí a k překvapení mnohých podle šetření z roku 2012 mezi nimi kromě Malty není jediná středomořská hraniční země. Na jeden milión obyvatel vede v počtu žadatelů o asyl právě Malta s bezmála pěti tisíci, za ní se umísťuje Švédsko s více než čtyři a půl tisíci, třetí je Lucembursko, čtvrté Švýcarsko, pátá Belgie a šesté Rakousko. Následuje Norsko a teprve na osmém místě nalezneme další středomořský stát, Kypr.

To je hlavní důvod, proč švédský ministr vnitra Tobias Billström souhlasí se svou krajankou, evropskou komisařkou, že by i ostatní státy osmadvacítky měli více přiložit ruku k dílu. To je i důvod, proč německý ministr vnitra požadavek Italů označil za nepochopitelný. Zatímco Německo eviduje 945 žádostí o asyl na jeden milión Němců, na jeden milión Italů Itálie vykazuje žádostí pouze 260. Důvod k větší solidaritě Německa s Itálií tu věru není. Takový nárok by možná mohlo mít nanejvýš Řecko s 850 žádostmi.

Španělsko a Portugalsko se nacházejí zcela na chvostě této hitparády a před nimi ze stejné ostudy mají kabát především bývalé komunistické země. Mezi nimi mírou nevlídnosti vůči migrantům kraluje Česko.

Pravdu mají němečtí zelení, kteří jsou přesvědčenými stoupenci toho, aby Evropa vycházela v daleko větší míře vstříc těmto lidem, hledajícím lepší podmínky k živobytí, než je čekají u nich doma. Podle zelených Evropa mnoho dluží i samotným zemím. Její blahobyt z let druhé poloviny 20. století se odvíjel velice často na jejich úkor a na úkor jejich přírodního bohatství. Patrně nyní nastal čas to, co po desetiletí z těchto zemí bylo odsáváno, vrátit, byť v jiné podobě zpět a zmírnit tak podmínky, nutící zpravidla ty schopnější vyrazit na pouť hledat lepší život kdesi v evropském zámoří.

autor: ern
Spustit audio