Ivan Štern: Spiknutí aneb Válka fosilnímu kapitalismu
Horký podzim bývá spojován s volbami. Obvykle se v tu dobu konají. Tentokrát ale německé tajné služby horkým podzimem označují předpokládané vzedmutí protestních vln v souvislosti s energetickou krizí. Za ním má ještě následovat „vzteklá zima“. Postoj služeb sdílejí pravicoví extremisté.
Zejména ti, kteří ještě nedávno organizovali protestní demonstrace – procházky po městě, jak sami říkali – proti očkování a přitom hlásali, že celá ta záležitost kolem koronavirové nákazy je ve skutečnosti spiknutím establishmentu proti bezbranné a v plen vydané veřejnosti.
Čtěte také
Na koronaviru si extremisté vyzkoušeli logistiku, opřenou o sociální sítě, a nyní ji hodlají využít v celé její instalované kapacitě tak, aby se bouře proměnily v občanský uragán. Koronavirus představoval cosi obtížně uchopitelného. Za to dopady strmého růstu cen energií, k nebetyčným vrcholkům stoupající inflace hnaná cenami potravin není jen něco hmatatelného, jde o jev, který se stává dennodenní součástí života každého Němce. Dráždit ho bude od rána do večera. O to víc, padne-li jeho zrak na stav bankovního konta, případně nahlédne-li do své peněženky.
V předchozím období důvěra ke státním institucím byla nalomena. Nyní, těší se extremisté, protože v situaci, ve které se Němci nacházejí, o klopýtnutí nouze nebude, se podaří podlomit ji zcela. I skromný podnět na sociální síti zmateného občana tak vyžene ven na ulici, aby si zabouřil proti ničemnému státu.
Co je pravice a levice
Čtěte také
Aby toho nebylo málo, s varováním přišla i spolková ministryně vnitra Nancy Faeser. V ohrožení má být i energetická infrastruktura. Probíhající radikalizace stoupenců ochrany klimatu vzbuzuje opravdu obavy. Státu mají za zlé, že zpomalil, nebo dokonce zvrátil kroky vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky. To, že tím usiluje o rychlé řešení energetické krize, v neposlední řadě vyvolané válkou na Ukrajině, je nezajímá. Ztrácejí se státem jednoduše trpělivost. Nelze se s ním po dobrém dohodnout. Je nespolehlivý a nedůvěryhodný.
Potřebnou argumentaci k radikalizaci aktivistů dodávají pro změnu extremisté levicoví. Chceme-li, aby stát bral vážně svá předsevzetí a začal chránit klima, musíme mu důrazně dát najevo, že má konat, i kdyby se měl překonat, a ne přešlapovat, s výmluvou na energetickou krizi. Jinak než útoky na infrastrukturu toho nejspíš dosáhnout nelze.
Zkrátka už na podzim budeme opět s to rozeznávat, co je pravice a co naopak levice. Ačkoli obojí má mnoho společného, ti první budou šermovat spiknutím velkokapitálu proti bezmocnému občanovi, druzí zas spiknutím státu s fosilním kapitalismem proti veřejnému zájmu. V obou případech ten průšvih, co z toho vzejde, vyjde nastejno.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

