Ivan Štern: Sociální otázka jako mocenský nástroj Meloniové
Na světě nenajdete populistu anebo autoritáře, který by se nezaklínal rozvinutým sklonem k otázce sociální a který by se nesnažil na tuto vějičku nalákat většinu veřejného mínění. Ne proto, že by mu ležela na srdci sociální spravedlnost a důstojnost člověka. Ba právě naopak. Sociální opatření mu slouží výhradně jako nástroj k ovládání společnosti.
Jeho selektivním používáním ji rozděluje a snadněji jí tak vládne. Rozehrává sociálně potřebné proti jiným sociálně potřebným, snaží se zasít i jablko sváru mezi sociální potřebné a ty šťastnější, pouhé přispěvatele do sociálního systému. Ne každý sociálně potřebný podle něho musí být opravdu potřebným. Mnohý z nich, předstíraje postiženost, Tomio Okamura je nazývá nepřizpůsobivými, se na solidaritě druhých údajně jen přiživuje.
V tomto smyslu nezklamala ani pravicově extrémní vláda italské premiérky Meloniové.
Zákon o pozbytí nároku na podporu
Občanský příjem, který byl v zemi zaveden před čtyřmi roky a který má za úkol sociálně potřebným zajistit alespoň prazáklad sociální jistoty, kromě jiného slouží i jako podpora v nezaměstnanosti, doznal, a ještě dozná, radikálních změn.
Čtěte také
Již nyní vstoupil v platnost zákon z dílny její vlády, podle kterého po sedmi měsících pobírání této podpory budou o něj zkráceny desetitisíce potřebných, jak píše list La Repubblica, „nikoliv proto, že by vyšli z chudoby, podváděli nebo odmítli nabídku práce, ale jen proto, že nemají v rodině nezletilé děti, seniory nebo osoby se zdravotním postižením“.
Vláda tak dovedně rozehraje návaly vzájemné zášti uprostřed lidí ocitnuvších se na sociálním okraji jen proto, že někteří mají to štěstí a starají se o děti či o seniory, případně o invalidy, zatímco jiní, stejně chudí a bědní, kteří se touto pochybnou výsadou nemohou vykázat, si budou moci nanejvýš pískat kudlu.
Čtěte také
Zaměstnatelní jsou podle Meloniové všichni
Aby toho nebylo málo, vláda poslala textovou zprávu 169 tisícům rodin se sdělením, že i ony od prvního srpna ztrácejí nárok na občanský příjem. Vláda zjistila, že se v jejich středu nacházejí tak zvaně zaměstnatelní. Otázku, co je zaměstnatelnost a co už není, vláda neřeší. Hodila do jednoho pytle lidi, kteří si za určitých podmínek slušnou práci mohou najít. Jiní však, také prý zaměstnatelní, se díky nicotné či pro trh nezajímavé kvalifikaci budou muset spokojit s prací, která víc než cokoli jiného je spíš urážkou důstojnosti člověka.
Bavorský list Süddeutsche Zeitung si v této souvislosti položil otázku, proč pravicoví populisté útočí hned zkraje na ty nejslabší, a odpověděl si, protože obecně pohrdají lidmi. V řešení sociální otázky nehledají jak i těm nejpotřebnějším zajistit život s přijatelnou mírou lidské důstojnosti. A proto není divu, že paní Meloniová vzhledem k pověsti, jež ji předchází, nepřekvapila.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Související
-
Veronika Lefrancois: Pan předseda italské vlády Giorgia Meloniová
Giorgia Meloniová je první ženou, která v Itálii nastoupila na místo předsedy vlády.
-
Andreas Pieralli: Itálii povede poprvé v historii žena. Nakloní Giorgia Meloniová zemi k neofašismu?
Parlamentní volby v Itálii skončily vítězně pro Giorgii Meloniovou, předsedkyny pravicové strany Bratři Itálie. Jakým směrem Itálii povede? Jsou namístě obavy z neofašismu?
-
Ivan Štern: Žlutá, nejlépe červená karta pravicovému extremismu
Když po komunálních volbách španělský premiér zjistil, že jsou úspěšnější lidovci a krajně pravicová VOX, uspíšil parlamentní volby. Jeho socialisté ale skončili druzí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka