Ivan Štern: Síla mandátu nemusí vždy rozhodnout
Česká europoslankyně Klára Dostálová měla za jisté, že se stane jednou z místopředsedkyň Evropského parlamentu. Nestalo se. Hlasovalo pro ni příliš málo poslanců. Proti byli všichni, kterým na trvání Evropské unie a evropské demokracie záleží. Zklamání Kláry Dostálové je o to větší, že si na funkci dělala nárok, z titulu síly mandátů frakce Patrioti pro Evropu, jejíž je její ANO součástí. Údajnou křivdu na ni evropskými poslanci spáchanou přisuzuje jejich nedemokratičnosti.
Klára Dostálová nás zapřísahává, že není ani protievropská, ani proruská, ani protidemokratická, avšak nevysvětluje, proč se přesto stala jako celé její ANO součástí frakce protievropské, proruské a protidemokratické.
Čtěte také
Nás totiž nemusí zajímat, co si Klára Dostálová myslí, případně co vyhlašuje. V politice jako v kterékoli jiné lidské činnosti, rozhodují činy. A v tomto případě činy hlavních protagonistů, na jejichž popud frakce Dostálové vznikla, byly a jsou zjevně jak proruské, tak i protidemokratické a protievropské.
Když před více než sto lety spoluzakládal Karel Kreibich Komunistickou stranu Československa, bojovou jednotku komunistické internacionály, ve svém vystoupení v Liberci na jaře 1921 odsoudil parlamentní demokracii jako skrytou formu diktatury buržoazie.
Řekl, že zákonodárná korporace nesleduje žádné cíle kromě jediného: širokým masám zakrýt skutečnost, že buržoazie – za kulisami parlamentu – ustavila bezmeznou diktaturu a že ji také praktikuje. Myšlenka je to více než aktuální. Stačí jen místo buržoazie dosadit slovíčko „Brusel“.
Stoupenci iliberální demokracie?
Kreibich přesto soudruhy nabádal, aby do parlamentu kandidovali, ne proto, aby demokracii posílili, ale aby ji zevnitř rozbili. Jeho myšlenkou se o pár let později inspirovali němečtí nacisté. Sdílejí ji i dnešní stoupenci tak zvané iliberální demokracie, demokracie vykostěné, zbavené její vlastní humanitní podstaty.
Čtěte také
Fakt, že někdo získá poslanecký mandát – byť mandát sebesilnější, jakým se může pochlubit Dostálové frakce Patrioti pro Evropu –, ještě zdaleka neznamená, že musí získat míru vlivu, odpovídající silovým poměrům ve Sněmovně. Přednost holá mocenská rovnováha rozhodně nemá.
O podobné rovnováze pro změnu v oblasti medií se kdysi ironicky vyjádřil francouzský filosof Jean Paul Sartre. Řekl, jestliže Židé mluvili pět minut, neznamená to, že příštích pět minut budou patřit panu Hitlerovi. Obdobně reagovala demokratická část nynějšího Evropského parlamentu, naštěstí pro nás stále většinová.
I když frakce Kláry Dostálové tvoří zhruba desetinu všech poslanců, neznamená to, že má nárok na odpovídající politický vliv. Je naopak po právu odstavena na vedlejší kolej.
Uznat takový nárok by bylo stejně absurdní jako si myslet, že po vystoupení Židů musí dostat slovo pan Hitler.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
