Ivan Štern: Politiku od sportu neodpářeš

To měl nejspíš na mysli Mezinárodní olympijský výbor, když nedávno připustil možnou účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži, pokud budou vystupovat jen za sebe a vzdají se znaků své státní příslušnosti. Rozhodnutí bylo nepochybně neseno i představou, že jsou to právě olympijský výbor a jeho hry, které se bez ohledu na politickou situaci ve světě údajně stávají symbolem míru a mohou tak kultivovat i ty, kteří pocházejí z lotrovských států.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Jak David Svoboda padl do pasti

Proti vlastní vůli tak výbor potvrzuje, že sport praktikovaný na mezinárodní úrovni od politiky nelze oddělit. Ve skutečnosti je jejím jiným pokračováním. Sportovci na mezinárodním sportovišti to dávají najevo příslušností k určitému státu či k jistému národnímu společenství.

Na věci dokonce nic nezmění ani sportovci, kteří se účastní her, zapírajíce svoji národnost či příslušnost k jistému státu, jak Rusům a Bělorusům radí Mezinárodní olympijský výbor. Oni zpolitizování sportu tak jen podtrhnou.

Čtěte také

Ruští sportovci na olympiádě znamenají tisíce mrtvých Ukrajinců, kritizuje Dominik Hašek

S politikou nemají nic společného nanejvýš osamělí běžci, co si každé ráno trápí tělo, běžíce podél řeky, případně v přilehlém parku.

Když už zrovna nejde o politiku, ve hře je byznys. V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově palestinští teroristé vyvraždili polovičku izraelské olympijské výpravy. Rozumný a citlivý člověk by býval tehdy čekal, že olympijští bafuňáři z úcty k zavražděným hry přeruší a sportoviště symbolicky zahalí černým flórem. Nestalo se. Den po vraždě se vesele sportovalo dál. Ve hře bylo totiž příliš mnoho peněz.

I kdyby zdánlivě zapřeli svůj stát  

Mezinárodní svaz šermu se dvoutřetinovou většinou rozhodl, že zpátky do lůna svazu přijme Rusy. Jedním z důvodů je skutečnost, že jej pod krkem drží ruský oligarcha Ališer Usmanov.

Čtěte také

Kristina Žantovská: Jako staří Řekové

O to je cennější rozhodnutí Mezinárodní hokejové federace. Nepřipouští účast Rusů a Bělorusů na svých mistrovstvích. Dokonce odmítá i neruské hokejisty, živící se hrou v ruské soutěži KHL. Federace tak světu dala najevo, že se tu odehrávají závažnější dramata než zapovězená účast na mistrovství světa. Namátkou si připomeňme Rusy vyvražděné děti v mariupolském divadle.

Bojkot olympiády ze strany ukrajinských sportovců, pokud by se Rusové nebo Bělorusové měli objevit na hrách v Paříži, odmítá Jaroslava Magučičová, ukrajinská držitelka bronzové medaile ve skoku vysokém z Tokia. Bojkot by byl nejen slabou reakcí, ale reakcí doslova slabošskou. „My tomu jednoduše musíme zabránit,“ řekla. Na olympijský výbor, radí, si rázně došlápnout.  

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Politiku od sportu jednoduše neodpářeš, stejně jako odpovědnost špičkových ruských a běloruských sportovců za to, co Rusové vyvádějí na Ukrajině, i kdyby zdánlivě zapřeli svůj stát. 

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost