Ivan Štern: Odpoutaná svoboda a spravedlnost

Alternativa pro Německo
Alternativa pro Německo

Ve spojitosti s revolucí, které někteří přezdívají sametová, se nám nepochybně dostane i značné porce stížností na populisty.

Pokoušejí se si ji buď přivlastnit, anebo ji, jak to slibuje v sousedním Německu Alternativa, zopakovat, už v té správné a bezchybné verzi.

Nehodlám se k nářkům přidat. Myslím si, že bychom se ale měli naučit populistům bedlivě naslouchat, přestat se nad nimi šklebit a spíš bez zaujatosti umět rozebrat to, co se lidem snaží vemluvit. Velice dobře totiž dovedou lidu naslouchat.

Přesně rozpoznávají a diagnostikují, co lid trápí a hlavně co chce lid povzbudivého slyšet. Ne proto, aby lidu z jeho traumat a rozčarování z nenaplněných očekávání minulých 30 let pomohli, ale aby ho tak dostali pod vlastní kuratelu a mohli jím ve svůj prospěch cvičit.

Zhruba před 12 lety v pražských Emauzích na semináři o významu Bible pro současnou Evropu vídeňský profesor teologie Paul Zulehner zmínil tři hodnoty, od nichž se odvozuje uspořádání liberálnědemokraticky orientované společnosti. Svobodu, spravedlnost a solidaritu. Solidaritu pak vymezil jako ctnost spravedlnosti, jako výraz spravedlnosti sociální.

Nosič kufrů a důstojná existence

V nynější době globalizovaného kapitalismu, řekl, se svoboda postupně odpoutává od bezradně za ní pokulhávající spravedlnosti, uvízlé ve šraňkách národního státu. Soudil, že dá velké úsilí udržet obě hodnoty pohromadě. Odpoutaná svoboda bude svět plnit dalšími, dnes možná ještě neznámými křivdami a prvoplánovými oběťmi této nenadějeplné vize se stanou ti nejvíce zranitelní, ti, kteří mají nejméně šancí se ubránit.

Populisté Zulehnerovu přednášku nejspíš neznali. Pochopili ji přesto v mžiku jako obranu proti globalizaci nabízejí lidem návrat k národnímu státu.

Ne proto, že by prozřeli a objevili, že spolehlivě zapuštěné kořeny liberální demokracie se nacházejí právě v národním společenství, to je přece základem potřebné vnitřní soudržnosti, ale proto, aby důrazem na nezpochybnitelnou národní sounáležitost lidmi začali manipulovat ve svůj prospěch. Přesto neradím se nad národním státem ošklíbat. Bylo by to pro nás chybou více než osudovou.

Když zhruba v téže době Českému rozhlasu poskytoval rozhovor saský ministerský předseda Kurt Biedenkopf, cestou do studia vedl podobné řeči jako v Emauzích Paul Zulehner. Společnost nebude spravedlivá, když nezajistí, aby se i ten poslední nosič kufrů na nádraží mohl domoci důstojné existence a přijatelného živobytí.

Ivan Štern

Pokud budeme pozorně naslouchat soudům populistů a pokud je dokážeme použít ve prospěch lidí, tím i proti nim, samet revoluce zvané sametová sice utrpí, revoluce za to nabude na opravdovosti.

Autor je publicista