Ivan Štern: O kapitalismus se zasloužil tereziánský stát

2. březen 2020

Vlastně jsem k tomu dospěl náhodou. Původně jsem psal studii o počátcích našeho úřednictva. Čím hlouběji jsem se do tématu nořil, tím více jsem dospíval k poznání, že se tu rýsuje téma daleko důležitější – totiž podíl moderního absolutistického státu na vzniku a rozvoji kapitalismu.

Prvotní nakopnutí uštědřila Marii Terezii prohraná válka o Slezsko s pruským králem Bedřichem Velikým a nezodpovědné zdráhání uherských stavů jí poskytnout potřebnou vojenskou hotovost. Škoda jen, že čtyřdílný výpravný televizní film o této poslední české královně se více věnoval milostným avantýrám a zákulisním intrikám na vídeňském dvoře a klíčovou postavu té doby, hraběte Filipa Josefa Kinského obsadil pouze do role epizodní.

Hrabě Kinský byl prvním, kdo Marii Terezii přesvědčil, že má pojmout armádu podobně, jak už tak učinil pruský král. Ne jako dosud, kdy jednotlivé pluky byly soukromým majetkem šlechticů a panovník závisel na jejich ochotě podílet se na obraně země. Řešením mělo být zavedení vojenské povinnosti a v režii státu pak zřídit pravidelnou armádu. Jak se ukázalo, zvolený obrat znamenal zásadní přetvoření státní správy vůbec.

Vojenská povinnost vyvolala potřebu podrobné evidence obyvatelstva. Tu nebylo možné uskutečnit bez posílení státní administrativy a bez její důsledné centralizace. Řídit rodící se úřednický kolos znamenalo sepisovat pro něho jednotná pravidla a najít způsob, jak je v písemné podobě dostat i k tomu nejzastrčenějšímu úředníku monarchie.

Čtěte také

Zrodily se noviny. Obsahovaly úřední část a část soukromou, politickou. Ta druhá zaručovala, že si úředníci došlý tisk přečtou celý a nepodloží jím kulhající skříň nebo stůl.

Armádu panovník platil z daňových výnosů. Tak i fiskál musel být centralizován. Zpřesnění vyžadovala i evidence daňových příjmů a výdajů. Zrodilo se moderní účetnictví v té době zvané kameralistika. Název to byl odvozený od pojmenování „komorní rada“ neboli „Kammerrat“, první to podoby rodícího se ministerstva financí.

Jednotlivé druhy zbraní sjednotily výstroj i výzbroj a vytvořily potřebné standardy a normy, základní dokumenty pro jejich hromadnou výrobu. Státem generovaná hromadná poptávka po pravidelném vyzbrojování, vystrojování a vyživování armády způsobila odklon od dosavadní rukodělné výroby. Dala zrodit výrobě, opírající se o standardizovanou a normovanou manufakturní technologii.

Čtěte také

S velkou malou domů si přisadila i byrokracie vyžadující pravidelné dodávky papíru a kancelářského vybavení. Jí nepřímo vděčíme za vynález papírenského stroje. Tak se zrodil kapitalismus. Hromadná poptávka státu trvale vyvolávala hromadnou výrobu, pro kapitalismus tak příznačnou.

Byl to stát, který dlouhá desetiletí kapitalismus držel nad vodou, než se účinně přidala i poptávka soukromá. Nebyl to stát, kdo se nacházel ve vleku kapitalismu, ale ve vleku byl kapitalismus, vlastní dítě moderního státu. A dodejme pro úplnost státu absolutistického.

Čtěte také

Nepřekvapí proto, že se kapitalismus u státu i učil, přebíraje postupně jeho metody řízení, účetnictví, standardizaci a normování výroby i investiční činnosti, kontrolu účinného hospodaření, již známe pod moderním výrazem controlling.

Kdo dnes hledá vysvětlení ne příliš potěšujícího, ale čím dál zřejmějšího poznatku, že kapitalismus nemusí být zárukou demokracie a že ji naopak může rozkládat, nechť se ponoří do studia 18. století. Nalezne zde mnohá překvapivá vysvětlení.

autor: Ivan Štern
Spustit audio