Ivan Štern: Novodobí sňatkoví podvodníci

15. únor 2014

Někdejší sňatkoví podvodníci byli břídilové proti mnohým dnešním dlužníkům. Sňatkový podvodník si musel svoje tvrdě odpracovat, než inkasoval zasloužený honorář.

Nejprve obloudil osamělou duši některé z nevinných panen. Často i staršího data narození. Následně musel věrohodně předložit příběh svého dosud, samozřejmě nezaviněně, nepodařeného života, jenž vyústil v náhlou finanční nouzi.

A teprve pak se mohl nadít určitého peněžního zisku, když jím obluzená dívčí duše zašla do záložny a v jeho prospěch vybrala s nadějí na brzký sňatek veškeré své úspory. Mnohdy nebohý sňatkový podvodník získaný obnos nestihl ani rozfofrovat, a už se u něho doma objevil pan inspektor či pan rada s výzvou: „Nedělej potíže a hybaj se mnou na direkci!“

Kdepak někteří dnešní dlužníci! Nejprve si vyberou honorář. Zadluží se, kam jen oko dohlédne, a získaný mamon do mrtě rozfofrují. Stanou se tak úředně nedobytnými. Teprve poté si vyhlédnou oběť na trhu nezadaných panen, pokud možno staršího, avšak již věku majetkově zajištěného, a obloudí její nevinnou a nezkušenou duši.

Slovo dá slovo a dlužník se k panně nastěhuje, nemaje, jak jí předtím tklivě vylíčil ve svém trpkém životním příběhu, kam by hlavu složil, neb zásluhou nesvědomitých a zlých lidí přišel i o to poslední, o střechu nad hlavou. Zabydluje se v příbytku životní družky, jak šálená panna doufá, už jen v klidu a s hlavou hrdě vztyčenou očekává exekutora.

Exekutor nemešká a jde najisto. Prochází bytem nešťastnice, fenduje, na co přijde, co mu padne pod ruku, olepí nálepkami a dí přitom: „Jo, holenku, to je těžká věc. Jak já mám poznat, že zrovna tohle sofa je její, když na to nemá ani útržek z obchodu, natož pak řádný doklad o zaplacení?! Jak se mám vyznat v tom, co je její a co pana povinného? To jsou takové pády, mladá paní, vědí! Pan povinný se nastěhuje k nevinné osobě, svoje si skryje mezi majetek osoby a doufá, že mu nic nezfenduju, protože přece musím šanovat její majetek. Tůhle! Až přinese doklad, sofa jí vrátím.“

Stará zásada „in dubio pro reo“, z níž úspěšně tyje kdejaký lump, tak dnes neplatí pro nevinnou duši, naletěvší novodobému podvodníkovi. Do nynějších časů holt míříme s novým heslem: „Fiat iustitia, pereat mundi!“ Nechť zvítězí právo, i kdyby mělo zničit celý svět.

autor: ern
Spustit audio