Ivan Štern: Není nad politickou korektnost
Pobavil mě jistý opoziční poslanec, když se v rozpravě nad vládním prohlášením ohradil proti výrazům, které podle něho nově a současně nepatřičně ve sněmovně zazněly, jako kupříkladu „dát někomu po čuni“ a podobně. Není přece nad jazykovou kulturu, i kdybychom se dopouštěli těch nejhorších nepředložeností, pošetilostí, a řekněme si to na rovinu, i lumpáren.
Oč sympatičtější je přece takový dareba gentleman, který dokonce umí správně používat přechodníky, a to nejen ty přítomné, ale i minulé. Rozhodně raději otevřete peněženku rošťákovi, který vás pozdraví, omluví se, neračte se zlobiti, ale takový už je běh života, než lumpovi, jenž na vás skočí, povalí a houkne vám do ucha, až vám zalehne, koukej navalit prachy, nebo ti dám po čuni! Vaše správná odpověď samozřejmě zní: „Pane, nemluvte tak! To jste vzdělanec?!“
Není jednoduše nad korektnost, ať se děje, co se děje. V jedné americké věznici, když vedli odsouzence na popravu, nedovolili mu po tom, co zbaštil katovo jídlo aneb česky henkersmahl, aby si zapálil poslední cigaretu v životě. Dozorci se odvolali na všeobecný zákaz kouření, motivovaný snahou zabránit vězňům v sebepoškozování. Jím kouření, jak obecně praví výzkumné závěry, nepochybně je. Sice zakrátko byl zkrácen o život, avšak nepřípustné a nekorektní bylo, aby se do té doby jakkoli sebepoškozoval. Zájem o člověka je jednoduše nade vše.
Když Marie Antoinetta vystupovala nejistou nohou na lešení, na němž stála gilotina, připravená ji rozpůlit, nechtěně šlápla katu Samsonovi na nohu. Omluvila se za tuto nepředloženost a gentleman kat její omluvu velkoryse přijal, aby vzápětí oddělil její hlavu od nešťastného trupu.
Není jednoduše nad korektnost, i kdyby mělo jít o život. Nedáváme si přece po čuni, kdybychom se tloukli sebevíc, ale jako vzdělanci si jen poněkud důrazněji vyměňujeme názory.
Český filosof Petr Fidelius toto posouvání významu slov nazývá sémantickou inflací a považuje je za jejich korupci. Posouváním významu slov totiž bezděky vytváříme smyšlenou, avšak zdánlivě pravděpodobnou skutečnost, a tak institucionalizujeme lež. Ono totiž zní nejen liběji, když jako poslanec říkáme, že jsme jednali s politickým podnikatelem, než abychom na plná ústa nekorektně řekli, že jsme se podloudně smlouvali s lumpem, přiživujícím se na penězích daňových poplatníků. Sami, uživše posunutý význam slova, jsme přesvědčeni, že si vystavujeme vysvědčení poctivosti a že lumpem je pouze ten, který nám slibuje, že nám za to dá po čuni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
