Ivan Štern: Kubánští komunisté spásu hledají v kapitalismu
Kubánští komunisté začali hledat spásu v zavedení kapitalismu. Zjistili, že jiná cesta jak se vymanit ze stávající hospodářské katastrofy, která kubánskou ekonomiku vyhladověla doslova na kost, není než zavést kapitalismus. Inspiraci nacházejí v podobném obratu, který učinili před lety čínští a vietnamští soudruzi po tom, co s úděsem konstatovali, že nejen jejich ekonomiky jsou vyhublé na kost, ale dokonce v případě Číny mnohdy neměly daleko ke smrtícím hladomorům.
První, kdo z komunistů rozpoznal, že kapitalismus vlastně s komunismem není ve sporu, ale naopak se s ním docela slušně snese, byl sám Lenin. Zjistil to v roce 1921 po tom, co v hrůzách válečného komunismu lidé houfně mřeli hladem. O několik desítek let později podobně hromadně hynuli Číňané během politiky velkého skoku velkého vůdce Mao Ce-Tunga.
Čtěte také
Lenin zůstal osamocen. Jeho bigotní soudruzi nevydýchali, že by třebas jen dílem něco neměli mít ve vlastních rukou. K jejich úlevě zakrátko zemřel. Na dlouhé desítky let se díky nim kapitalismus a volný trh staly zplozenci pekla.
Mezi kapitalismem a komunismem z hlediska občanské svobody žádný zásadní rozdíl nenacházel ani konzervativní anglický myslitel a spisovatel Gilbert Keith Chesterton. V roce 1926 Peroutkova Přítomnost uveřejnila jeho esej. Tvrdil v ní, že nevidí žádný rozdíl mezi státním či stranickým byrokratem, majícím moc nad státním podnikem, a manažerem řídícím velkou, zpravidla nadnárodní korporaci.
Oba vykazují nulový příspěvek ke svobodě podnikání. O občanské svobodě ani nemluvě. Nositeli svobod podnikatelských i občanských jsou podle něho drobní a střední podnikatelé.
Nesvéprávné pracovní síly
Chesterton by se jistě nepozastavoval nad dnešní symbiózou kapitalismu a komunismu v Číně anebo ve Vietnamu. Jejich přátelské soužití by naopak považoval za přirozený projev původní podstaty obou: jejich dovednosti zbavit občany svébytnosti a proměnit je ve snadno ovladatelné pracovní síly. Aby si kompenzovali frustraci z nastalého odcizení, jim jako hračku kapitalismus ponechává konzum.
Bigotní komunisté konzum rovněž nabízeli. Marně. Z lidí sice dovedli nadělat ovladatelné a nesvéprávné pracovní síly. Jen s konzumem jako s nutnou doprovodnou hračkou v tom byli na štíru. To se jim nakonec stalo osudným.
Společnost vrhnuli kamsi do raného feudalismu. Kubánský komunismus byl radikálnější. Přistál až kdesi u prvobytně pospolných sběračů lesních plodů. Nabízí se otázka, zda se zde jako ve Vietnamu nebo v Číně kapitalismus stane spásou, zda Kubu nečeká osud rozvráceného Haiti?
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
