Ivan Hoffmann: Zeman zase jen řekl, co mnozí lidé chtějí slyšet

11. říjen 2017
Ivan Hoffman

Plenární shromáždění Rady Evropy určitě není fórum, které rozhodne o budoucích vztazích Evropské unie s Ruskem.

Navíc když Rada Evropy Rusku odebrala hlasovací právo a Rusko na oplátku omezilo její financování a uvažuje, že ji coby organizaci „marginální“ opustí. Pozornost, které se dostalo řeči Miloše Zemana na tomto fóru, nemá s Radou Evropy mnoho společného.

Výroky našeho prezidenta, že Krym už ukrajinský nebude a protiruské sankce že nefungují, se široce přetřásají ze dvou důvodů. Za prvé proto, že to tak je a za druhé proto, že se to takto nahlas neříká. Led, na který Miloš Zeman vstoupil, ovšem není tak tenký, jak to jeho kritikům připadá.

EU, včetně jejích nejsilnějších členů, tedy Německa a Francie, má zcela pragmatický zájem na urovnání vztahů s Ruskem a k odblokování politických překážek bez ztráty tváře je podmínkou pro Zemanem zmíněný dialog Ukrajiny s Ruskem.

Kuráž a volební preference

I ve světle roztržky Němců s Američany ohledně posledních protiruských sankcí, které Němci chápou jako americký pokus vnutit Němcům drahý americký zkapalněný plyn místo levného plynu z Ruska, je patrné, že své protiruské angažmá na Ukrajině po boku Američanů přestává EU chápat jako dobrý nápad.

Zeman nemluví z duše pouze Rusům, ale také například řadě Němců, pro které je byznys s Ruskem nepochybně vyšší prioritou, než partnerství s politicky nevyzpytatelnou a ekonomicky bankrotující, neboť rozkradenou Ukrajinou. Tlak EU na Ukrajinu, aby mluvila s Ruskem, bude sílit, protože v politice jde o principy až na druhém místě a na tom prvním jsou peníze.

Miloš Zeman

Náš prezident si dal ve Štrasburku záležet na tom, aby v otázce Krymu neřešil regulérnost respektive neregulérnost krymského referenda a taktně či takticky zcela pominul stav lidských práv, svobody slova a přístupu k menšinám na dnešní Ukrajině.

Možnost přilévat oleje do ohně ve skutečnosti nevyužil, i když to tak z ohlasu našich politiků může vypadat. Těm nezbylo, než se od soukromých názorů prezidenta distancovat a zdůraznit, že oficiální politika České republiky koresponduje s oficiálním postojem EU.

Pokud jde o to, zda nám Zeman v Evropě udělal ostudu, asi to nebude tak horké, když ho ve Štrasburku nevypískali, nýbrž sklidil potlesk. Že není prorokem doma, je normální. Miloš Zeman jistě tušil, že na něm péčí politiků a sedmé velmoci nezůstane nitka suchá. Pokud přesto řekl, co považoval za potřebné říct, osvědčil v politice nesamozřejmou kuráž, které mimochodem vděčí za své vysoké volební preference.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Komentář