Iva Pekárková: Proč ty kytky nedodržují předepsané rozestupy?
Každé jaro, jakmile v parku v naší ulici vylezou narcisy, vyleze i jedna sousedka se zahradnickými rukavicemi, rýčkem a rozhořčeným výrazem. Pak celé hodiny popolézá po trávníku mezi kytkami, rozpaženýma rukama si cosi přeměřuje, některé kytky vyrývá a přesazuje jinam. Tváří se přísně a cosi si u toho brumlá. Skoro to vypadá, že ty krásné žluté květy peskuje.
Když jsem paní při téhle činnosti přistihla potřetí nebo počtvrté, osmělila jsem se přijít blíž a zeptat se jí, co dělá. Pečlivě jsem naladila úsměv a dala si pozor, aby můj hlas zněl zcela neutrálně, jako že mě to jen zajímá, nechci se jí do toho motat.
Čtěte také
Ona si to ale i tak vyložila jako výčitku. Začala mi dlouze vysvětlovat, že ona ty kytky jen přesazuje tam, kde mají být, tak jak to bylo plánováno. Nemluvila moc dobře anglicky, později mi prozradila, že je dávná válečná uprchlice z Jugoslávie. Trauma, které si sem přivezla, z ní bylo cítit na tři metry.
Dlouho trvalo, než jsem pochopila, co mi samozvaná zahradnice vykládá. Pak mi to konečně přece docvaklo. Před několika lety – osmi deseti? – paní Branka vysázela v tomhle parku narcisy. Mají tak krásnou barvu, když rozkvetou! Jsou jako slunce, které na ni zářilo celé dětství, ale tady v Anglii je ho tak málo.
Opatřila si cibulky a vysázela je na trávníku do přesně vyměřených šestiúhelníků. Vždycky jeden šestiúhelník plný narcisů, druhý zelený, porostlý trávou. Psalo se o tom tenkrát v místním tisku. Novinářka obrazec, který paní Branka z květin vytvořila, pojala jako poctu včelám – připomínal včelí plást – a paní Branka neprotestovala.
Ty mrchy si rostou, kde se jim zamane
Čtěte také
Obrazec z pěticípých hvězd by se jí líbil víc – byly pro ni symbolem spravedlnosti. Ale z pětiúhelníků pravidelný obrazec vytvořit nejde, jak zjistila, a tak z toho nakonec vznikl včelí plást. Ostatně – většina narcisů má šest okvětních plátků, a tak spolu cifry a úhly pěkně korespondovaly. Líbilo se jí, že je obrazec tak přesný.
Stačily ale dva tři roky a šestiúhelníkový vzorec na trávníku se sotva dal rozeznat. A pak že se kytky nemůžou sebrat a odejít. Tyhle se množily cibulkami, rostly si, kde chtěly, a nedodržovaly rozestupy.
Paní Brance nezbývá než jich každý rok pár tuctů vykopat a přesadit tam, kde mají růst. V životě se jí stala spousta věcí, se kterými nemohla dělat vůbec nic, přestože se jí úzce dotýkaly. Osud ji přesadil do Anglie a neptal se jí, co si o tom myslí. Teď má aspoň ty neposlušné kytky, kterým poroučí, kde mají růst.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
