Iva Pekárková: Horko, že vlaštovky padaly vedrem

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Extrémní vlny veder zabíjí lidi po Evropě. Vládním politikům nestáli občané Česka ani za adekvátní komunikaci

Ale teď vím, že Magdin příměr nebyl zdaleka tak absurdní, jak se nám tenkrát zdálo. Ptáci skutečně můžou zemřít v letu – na přehřátí. Pravda, začne jim to hrozit ať při takových 35-37 stupních, musí být podstatně větší horko než nějakých 25, při kterých vadla Magda.

Ptáci nemají potní žlázy, dovedou se ochlazovat jen otevřením zobáku anebo se namočit a nechat vodu odpařovat. Přeborníci v tomhle umění jsou volavky a kormoráni.

Pokud pták zemře vedrem, je pravděpodobné, že to bude v letu. Létání je pro ptáky namáhavé cvičení a výrazně zvyšuje šanci, že je postihne infarkt či mrtvice anebo celkové selhání organismu.

My lidé jsme lépe zařízení na to, abychom přežili při vysokých teplotách – už proto, že máme potní žlázy a vodu, jejímž odpařováním se ochlazujeme, si nosíme v sobě.

Čtěte také

Klára Notaro: Horká problematika klimatické změny ve Francii

A jsou mezi námi jedinci, kteří teplo snášejí lépe než jiní. Konkrétní gen nebo několik málo genů pro snášení tepla na rozdíl od genu, který nám pomáhá snášet zimu, ale nebyl objeven.

Srovnáváním genomu lidí, kteří o sobě tvrdí, že v horku fungují dobře, s genomem těch, kteří se, jako Magda, při 25 stupních roztékají, bylo nalezeno 445 markerů určujících, jak dobře horko tolerujeme.

Lidé geneticky vybavení pro toleranci vedra prý ale vedro snášejí jen o nějakých 5 procent lépe než ti, kteří k tomu geneticky vybavení nejsou. Žádná sláva.

Vedro škodí všem stejně

Lidský organismus se může naučit vedro snášet, ale jen do určité míry. Musíme mu pomáhat dostatečnou hydratací.

A i když horko – subjektivně – dobře snášíme, měli bychom mít na paměti, že je potřeba každý den strávit aspoň pár hodin v chladnějším prostředí, jinak své životně důležité orgány příliš zatěžujeme. Únava a malátnost, jaká se nás ve vedru zmocňuje, má své fyziologické důvody.

Iva Pekárková|foto:Kateřina Janoušková

Mimochodem: všimla jsem si, že Evropané mají ve zvyku v letním horku hekat a stěžovat si, ale když jim řeknete, že v některých místech na planetě jsou tropické dny i tropické noci celý rok a není před nimi kam utéct, mávnou rukou: „Oni jsou na to zvyklí!“

Ano, lidé v jiných částech světa možná vedro snášejí o 5 procent lépe než my. To ale neznamená, že je pro ně zdravé.

Vsaďte se, že nesnesitelná vedra se brzo stanou dalším environmentálním důvodem, proč opustit svou vlast.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně