Irské rozhodnutí je v německy hovořících zemích středem zájmu
Irské "ne" k lisabonské reformní smlouvě Evropské unie vyvolalo v německy hovořících zemích živou diskusi. Rakouský předseda lidoveckého parlamentního klubu, dlouholetý ministr zahraničí a bývalý kancléř Wolfgang Schüssel, vzal toto rozhodnutí s lítostí na vědomí.
Domnívá se, že než se o něm bude široce diskutovat, je nutno toto referendum nejprve analyzovat a pak vyvodit, proč Irové takto hlasovali. Obdobně se vyjadřují i předsedové frakcí evropských poslanců velké koalice sociálních demokratů a lidovců Hannes Swoboda a Otomar Karas. Žádají, aby na dnešním vrcholovém setkání se představitelé EU "jasně přihlásili k lisabonské smlouvě". Swoboda je názoru, že Irsko by se mělo v druhém hlasování skutečně rozhodnout, zdali je pro posílení Unie nebo zda z ní bude chtít vystoupit. Vídeňský "Der Standard" k tomu poznamenává, že "český prezident Václav Klaus v tom vidí vítězství svobody a rozumu". Podtrhuje jeho názor, že je to vítězství nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker vyjádřil názor, že smlouva tím nemůže vstoupit v platnost l. ledna příštího roku, jak se plánovalo. Irské "ne" vyvolalo v Německu napříč politickým spektrem většinou zklamání a z toho plynoucí kritiku. Radost to vyvolalo jedině u strany Levice a antiglobalistů. "Jsme šokováni a zklamáni", prohlásil zástupce frakce zelených v Bundestagu, bývalý spolkový ministr Jürgen Trittin a evropský mluvčí této strany Rainder Steenblock. Zeleným především vadí, že tři milióny lidí mohou rozhodnout, jak bude 500 miliónů politicky spolupracovat. Za "černý den pro Irsko a Evropu" to označil mluvčí liberální frakce FDP v Bundestagu Werner Hoyer s tím, že by nemělo dojít k žádné možnosti unii rozředit nebo si souhlas Irů draze vykoupit.
Předseda ústavního výboru Evropského parlamentu, německý sociálně demokratický politik Jo Lajnem varoval, že irské rozhodnutí může poškodit celou Evropu. Irsku nyní hrozí izolace, pokud se nepokusí napravit tento konflikt. Představitel bavorských křesťanských sociálů Peter Ramsauer je však proti tomu, aby za to byli Irové postiženi.
Nikdo u nás nemůže říci, jak by dopadlo obdobné referendum v Německu. Evropa se musí zamyslet nad tím, že velké reformní návrhy jako ústava nebo lisabonská dohoda nebudou moci být v nejbližší době uskutečněny. Jako jediná parlamentní strana z pěti pozitivně zhodnotila rozhodnutí Dublinu Levice. Její evropský mluvčí Diether Dem prohlásil, že " ne z Irska je jasným úkolem pro vlády v EU zastavit ratifikaci smlouvy a znovu o ní jednat". Irové řekli své ne, protože smlouva se jim zdála protisociální, za což jim určitě většina německého obyvatelstva vyjadřuje úctu. Irské ne rovněž uvítal Gerold Schwarz, mluvčí německého pracovního společenství pro EU, které je členem protiglobalistické sítě Attac. Podle jeho názoru smlouva měla být neoliberálním úderem za náklady evropského obyvatelstva na dosažení další militarizace unie. Německý prestižní magazín "Der Spiegel" upozorňuje na stanovisko českého prezidenta Klause a široce cituje vyjádření našeho premiéra Mirka Topolánka, že Česko bere vážně irské rozhodnutí stejně tak jak před tím odmítnutí Francie a Nizozemska.
K irskému rozhodnutí zaujímá stanovisko též veškerý švýcarský tisk, přestože helvetské spříseženství není členem Evropské unie. "Basler Zeitung" upozorňuje, že irské ne jen ukázalo, jak problematicky evropské země organizovaly základní reformu Unie.
Zatímco demokratickou tradicí každé jednotlivé země je legitimně rozhodnout o ratifikaci smlouvy parlamentem nebo referendem, vše se propadlo do chaosu. Tak může malá země s třemi miliony voliči zablokovat velmi naléhavou reformu, přestože s ní souhlasily všechny ostatní evropské státy. Curyšský "Tages-Anzeiger" z toho vyvozuje, že Irsko tím uvrhlo celou EU do krize identity. Nyní se Brusel bude měsíce dohadovat, zda smlouvu rozředit nebo lépe odštěpit evropské jádro. Skutečností je, že již nyní je rozštěpená, když 18 zemí schválilo lisabonskou smlouvu a chtějí ji uplatnit. Vždyť jsou evropské instituce, parlament, komise a ministerská rada zoufale přetíženy. Evropská unie je v zásadních otázkách zablokována, končí svou úvahu švýcarský list.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.