Íránská razie zatkla křesťany při tajné domácí bohoslužbě

Být křesťanem v Íránu není zas tak neobvyklá věc – v této zemi jich žije podle odhadů až několik set tisíc. A obvykle bez velkých problémů. Většinou jsou příslušníky jiného než perského etnika – jde zejména o Armény žijící na území Íránské republiky. Zbytek představují malé ale velmi starobylé církve, jako je církev asyrská nebo chaldejská.

V Íránu však existuje také podzemní církev, jejímiž vyznavači jsou většinou bývalí muslimové. Toto společenství, které si také někdy říká „Íránská církev“, patří k evangelikálním společenstvím, které se inspiruje zejména letničními hnutími na Západě. Podle některých odhadů jich je až sto tisíc - žádné oficiální statistiky ale neexistují.

Zatímco rodilé křesťany íránské islámské úřady tolerují, ty, kdo se odvrátí od islámu, tvrdě stíhají. To se stalo v posledních dnech při razii v domácnosti, kde se asi patnáct lidí sešlo na domácí bohoslužbě. Policie starší z nich propustila a sedm zatkla.

Podle tvrzení jednoho z příslušníků Íránské církve v posledních dvou týdnech zatkly úřady minimálně sto, ale prý až čtyři stovky lidí. V každém případě v posledních dvou letech bylo zatčeno několik stovek Íránců.

Skupina pěti křesťanských konvertitů zatčená před osmi měsíci byla v říjnu odsouzena až k několikaletým trestům.

Naopak značně sledovaná kauza pastora Jusefa Nadarcháního skončila začátkem září tím, že byl tento muž propuštěn. V minulosti byl zatčen a vězněn za odpadlictví, a dokonce odsouzen k trestu smrti, což potvrdil i nejvyšší soud. Nakonec byl ale jeho případ překvalifikován na ohrožení státní bezpečnosti a trest stanoven na tři roky vězení – které si odseděl ve vazbě.

Nadrchání byl zatřen v roce 2009 za to, že konvertoval ke křesťanství, protože podle islámského náboženského práva dospělý člověk nesmí odejít od islámu, přičemž náboženská příslušnost se dědí po rodičích. Nadrchání ovšem tvrdil, že nikdy nebyl praktikujícím muslimem.

Při výsleších mu prý bylo nabídnuto okamžité propuštění, pokud se křesťanství vzdá, což on odmítl. Jiný pastor, Faršíd Farní, byl v dubnu odsouzen k šestiletému vězení.

Křesťané, židé a příslušníci zoroastrismu jsou podle íránských zákonů tolerováni, a žijí v relativní autonomii. Pronásledováni jsou ti, kdo odejdou od islámu. Íránská propaganda tvrdí, že šíření křesťanství mají na svědomí „sionisté“, tedy agenti Izraele.

Nejvíce perzekvovanou náboženskou minoritou v Íránu jsou však baháisté, příslušníci malého náboženství, které se v 19. století oddělilo od islámu a proto je dnes považováno za heretické.