IRA. Krvavá neděle, Krvavý pátek a další násilí v Severním Irsku

12. září 2026

Rok 1972 patřil v Severním Irsku k těm nejhorším od druhé světové války. Dne 30. ledna britští vojáci ve městě Londonderry rozehnali demonstraci severoirských katolíků. Při tom pálili ostrými a zabili třináct neozbrojených a většinou prchajících lidí. Čtrnáctá oběť podlehla zraněním po několika dnech. Většině zabitých nebylo ani osmnáct let.

Čtěte také

Po Krvavé neděli následoval o půl roku později 21. července 1972 Krvavý pátek, kdy takzvaná Prozatímní Irská republikánská armáda během 80 minut odpálila v centru Belfastu 22 bombových náloží v zaparkovaných autech.

Obětí bylo tentokrát devět, z toho dva vojáci, zraněných bylo na 140. Byl to největší teroristický útok v dějinách Severního Irska a byl to jasný posun oproti dobám, kdy IRA útočila jen na represivní složky nebo státní symboly Velké Británie.

To všechno se dělo v Evropě druhé poloviny 20. století, v zavedené britské demokracii, která ale v té době byla na území Severního Irska tak trochu „na kapačkách“.

Potíže, při kterých teče krev

Troubles – tak se označuje v dějinách Severního Irska období od konce 60. let do roku 1998, kdy byla podepsána Velkopáteční dohoda, která konečně přinesla mír a konec nábožensky motivovaného násilí, ve kterém se bojovalo o politický a národnostní status Severního Irska.

Čtěte také

V těchto konfliktech hrála klíčovou roli Irská republikánská armáda (IRA), ale i další polovojenské skupiny, jako byly probritské loajalistické milice, samotná britská armáda a policie. V období Troubles zemřelo přes 3 500 lidí a desetitisíce utrpěly zranění.

Když v roce 1972 zavedla britská vláda v Severním Irsku přímou správu, dočasně zrušila severoirský parlament a severoirskou regionální vládu, mělo to jednoznačný důvod. Napětí na severu ostrova přestávalo být zvládnutelné a Londýn už nemohl nechávat výbušnou situaci Severního Irska takříkajíc vyhnít.

Musel začít pracovat na vyrovnání práv a postavení severoirské katolické menšiny s protestantskými unionisty.

Protestanti na irském ostrově

Kde se vzaly náboženské třenice v Severním Irsku? Zlomem byla kolonizace severovýchodu ostrova, tedy oblasti Ulsteru, zahájená anglickou korunou v roce 1609.

Čtěte také

Po celé 19. století se pak Angličané chovali k Irsku v zásadě jako ke své kolonii (k temným kapitolám v tomto směru patří zejména irský hladomor z poloviny století, který britská vláda hrubě podcenila).  

Přes některé váhavé britské pokusy dát Irsku větší míru autonomie už Irsko po první světové válce jednoznačně chtělo samostatnost a ve dvouleté válce za nezávislost si ji v letech 1919–1921 si také vybojovalo.

Přesto to nebylo jednoznačné vítězství: Irové nedosáhli sjednocení ostrova, sever nakonec zůstal součástí Spojeného království. 

Irští dobrovolníci a vznik IRA

Samotná IRA neboli Irská republikánská armáda jako paramilitární a později teroristická organizace – s politickým křídlem Sinn Féin – vzniká v divokých letech okolo první světové války.

Reagovala tím na potlačení protibritského Velikonočního povstání, které vypuklo v Dublinu v roce 1916, i na vznik takzvaných Ulsterských dobrovolníků, což byli pro změnu lidé ochotní bránit britskou věc na severu ostrova se zbraní v ruce – právě proti katolíkům a irským nacionalistům.

Čtěte také

Válku za nezávislost Irska ukončila anglo – irská dohoda z roku 1921, která ale zase znamenala provizorium. Irský stát bude svobodný, ale zůstane dominiem, podobně jako Kanada nebo Austrálie. Otázku hranic mezi Irskem a Severním Irskem se v roce 1921 nepodařilo definitivně a pro všechny strany konfliktu uspokojivě vyřešit.

Ale ani po irské válce za nezávislost nebyl v Irsku klid. Radikální irští republikáni nebyli ochotni se s kompromisní dohodou smířit a chtěli pod nezávislé Irsko začlenit celý ostrov. Válka za nezávislost se tak plynule přetavila do války občanské. Teprve po jejím konci v roce 1923 nastal na irském ostrově, byť rozděleném, relativní klid, a trval až do přelomu 60. a 70. let.

Jaké události se v období Troubles v Severním Irsku odehrály? Jaké vzpomínky na toto období dodnes mezi místními lidmi přetrvávají? Kdo byl Bobby Sands a jak se tento vězeň a aktivista IRA stal nakrátko britským poslancem? A jak Margaret Thatcherová jen o vlas unikla atentátu? Poslechněte si celé Téma Plus.

Tento pořad je součástí série Terorismus, kterou můžete slyšet každý zářijový čtvrtek a každou zářijovou sobotu po 20. hodině na Plusu, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích. Všechny díly série najdete ZDE >>

autor: Jan Sedmidubský
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.