Investovat může každý, komu něco zbyde v rozpočtu. Výnos ale nepřijde sám od sebe, radí ekonom Skořepa

Investování má vždy začít až ve chvíli, kdy má člověk vytvořenou rezervu a pokryté důležité základní výdaje. U obou těchto položek totiž sleduje splnění cílů, ať už je to zajištění provozu domácnosti nebo příprava na případnou krizi.

Čtěte také

Dostat do spoření osmnáctileté je naprosto zásadní, říká sociolog Prokop k reformě penzijka

„U investic před sebou nevidíme žádný konkrétní cíl. Jediný, který zbývá, je pokud možno na těch penězích vydělat,“ vysvětluje Skořepa. „Ve chvíli, kdy chceme vydělávat a víme, že naše peníze nějakou dobu nebudeme potřebovat, tak v tu ránu se ukazuje, jak to funguje na finančním trhu: nejlepší zisky jsou dostupné ve chvíli, kdy jsme ochotni. A to je vlastně celý princip investování.“

Zároveň ale upozorňuje, že každou investici doprovází rizika.

„Jak se říká, že bez práce nejsou koláče, tak v investování bez určitých obětí není výnos,“ doplňuje. „Výnos nepřijde sám od sebe, nepadá z nebe. My mu musíme něco odevzdat.“

Čtěte také

Luboš Kreč: Klesající akcie SpaceX nejsou překvapením

Buď obětujeme dlouhý časový úsek, během kterého nemůžeme s penězi nakládat, nebo přijmeme vyšší riziko, že investice nebude úspěšná. Právě vysoké výnosy jsou často předmětem podvodů.

„Pro většinu z nás je velká část investičního světa svým způsobem nedostupná, protože vydělat si bez obrovského rizika slušné peníze, na to už člověk musí být profesionál,“ konstatuje Skořepa. „Většina z nás by tuto ambici mít neměla, já ji teda osobně rozhodně nemám, a v tom případě nemůžeme od našich investic chtít, aby vydělávaly vysoké desítky procent.“

Rovnováha mezi parametry

Když se obecně podíváme na to, jací jsou Češi investoři, tak podle průzkumů z posledních let se v investování lepšíme. Patříme mezi nejaktivnější investory ve střední Evropě, dokonce snášíme poměrně dobře propady a výkyvy různých trhů. Tento vývoj může být i výsledkem zkušeností s inflační, pandemickou a energetickou krizí.

Čtěte také

iROZHLAS

Češi více investují. Objem peněz v podílových fondech vzrostl za minulý rok o 218 miliard korun

„V případě Čechů je tam jemný rozdíl i v dlouhodobější historii. Přestože máme pocit, kolik máme ještě jizev z 90. let, tak v Česku byl celkově makroekonomický vývoj pohodovější, umírněnější, konzervativnější, takže mnozí z nás se nepouštěli do žádných velkých dobrodružství, protože k tomu nebyly ani příležitosti. A tím pádem nemáme prsty tak popálené, a to nám naopak možná dává větší vervu, že se tolik nebojíme.“

Za tu dobu se podle něj zvýšila i kvalita investičního a finančního poradentství. Tento sektor je přísněji regulován, a tím se znatelně snížila negativní konotace i frekvence podvodných kauz.

„Co se týče samotných nabídek, tak platí, že musíme respektovat určitou rovnováhu mezi parametry. Pokud nám někdo slíbí, že výnos je naprosto jistý bez jakýchkoliv rizik, a přitom se pohybuje někde na 10 procentech, tak bych šel pryč,“ varuje Skořepa.

Čtěte také

Julie Hrstková: Jak se zaručeně nestát miliardářem? Co vám influenceři neřeknou?

Seriózní nabídku také pozná podle renomé instituce, pověsti poradce i jeho vystupování. Zodpovědný poradce totiž nejprve detailně mapuje situaci a vždy připomíná rizika.

„A nakonec rozhoduje psychologie – musíme se snažit dívat, jaký z toho člověka máme pocit, jestli všechno chválí, nebo spěchá,“ uzavírá Skořepa. „Jestli říká, že je to naprosto speciální nabídka, která už zítra neplatí, tak honem pryč. Normální, rozumná nabídka pro laického investora nespěchá.“

Jak funguje bublinová investice? Je větší chybou začít investovat pozdě, anebo nevhodně? A jak vysoké má být přijatelné riziko? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.