Invaze cizích rostlinných druhů začala už v neolitu, vysvětluje botanik

7. únor 2018
Bolševník velkolepý

Co dnes víme o evoluci rostlin a populační ekologii? A jak člověk proměňuje svou činností biodiverzitu flóry? Hostem Magazínu Leonardo byl čerstvý držitel Medaile Johanna Gregora Mendela za zásluhy v biologických vědách František Krahulec.

„Evoluce rostlin běží pořád. Mizení a objevování rostlinstva tu máme stále. Rostliny se stěhují krajinou, postupují například do větších nadmořských výšek a tak dále,“ uvedl vědec.

Všechny živé organismy také reagují na lidskou činnost, jak ukazují třeba plevely rezistentní na herbicidy, ale i celá řada rostlin, které se vzájemně kříží. „V současné době je zásadní to, že se převáží velké množství zboží, a s tím se přetahuje z kontinentu na kontinent spousta dalších organismů, živočichů, hub a rostlin.“


„Člověk nedokáže nikdy odhadnout žádná rizika své jakékoli činnosti, protože ta se projeví často velmi nečekaně.“

„V takovou chvíli začnou nové selekční tlaky. Stále u nás třeba probíhá nemoc jilmů, za což může houba, která sem byla zavlečena ze severní Ameriky,“ upřesnil botanik.

Podle něj nás ale tato situace nemusí příliš znepokojovat. „Jde o vývoj. A když už to člověk jednou rozjel, tak s tím asi mnoho neudělá.“

Invaze cizích rostlinných druhů ve střední Evropě začaly už s příchodem neolitického zemědělství. „Tehdy k nám přicestovala celá řada plevelů z Blízkého východu a Balkánu, které v současné době už často patří mezi ohrožené druhy, a řada z nich je nesmírně vzácná.“


„Problémem jsou ale novodobé invaze, které probíhají v řádově mnohem větším množství. To začíná být i problémem v oblasti údržby krajiny, jak se ukazuje na příkladu s bolševníkem, který se u nás rozšířil právě díky neudržování krajiny.“

Druhová rozmanitost je z hlediska celé České republiky všude přibližně stejná, ale ubývá na malé prostorové škále. „Je velmi málo druhů, které u nás zmizely úplně. Řada z nich se znovu nalezla, ale dříve byly třeba hojnější.“

„To je dáno tím, jak se v krajině hospodaří. Když byly malé farmy a malá pole, tak každý hospodařil jinak, včetně luk a lesů.“

Krahulec se dlouhodobě věnuje bádání v Krkonošském národním parku a v oblasti Šumavy. „V Krkonoších se věnuji zejména loukám, které člověk založil tím, že vykácel les, a začalo se pást a hospodařit.“


„Současný velkoplošný způsob obhospodařování vyvolává na velkých plochách ochuzení systému naší přírody.“

Tak vznikly tzv. kulturní louky, kde se potkaly druhy z nižších poloh s druhy alpinskými. „Musím říct, že v současné době je situace na horských loukách lepší, než byla v 70. letech minulého století.“

„Tento stav byl dán mimo jiné i mentální bariérou ochrany přírody, která si neuměla představit, že i ve vyšších nadmořských výškách by se mělo hospodařit, což se v současnosti už bere jako naprosto normální věc,“ popsal změny k lepšímu v oblasti druhové rozmanitosti František Krahulec.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák