Intimní historie - stolování - první část

1. březen 2008

Několik druhů lžic a lžiček, vidliček i nožů... Takový je stůl v současné době, kde i každá sklenice má svůj účel. Přitom taková pravidla nejsou zase tak starého data, jak se můžete přesvědčit v dalších dílech Intimní historie PhDr. Vlastimila Vondrušky.

Ukázka z knihy Intimní historie Zatímco se na staroegyptských freskách běžně objevují scény pečení chleba, lisování vinných hroznů či vaření piva, stejně jako porážky dobytka či vaření pokrmů, o vlastním stolování poskytují malby jen kusé informace s výjimkou vyobrazení pohřebních hostin. Kompletní soubor jídel pohřební hostiny byl objeven v mastabě z druhé dynastie v Sakkaře. Pokrmy byly rozložené nedaleko rakve na různých talířích a miskách. Egyptologové se domnívají, že pokrmy v keramických nádobách se konzumovaly teplé (kaše z rozemletého ječmene, vařená ryba a hovězí žebro), zatímco jídla na alabastrových miskách se jedla studená (koláčky, malé trojúhelníkové chleby, sušené ovoce aj.) Řada velkých džbánů byla naplněná pivem. Je tedy pravděpodobné, že stolování mělo svá přesná pravidla."

Ukázka z knížky Intimní historie "Středověk si potrpěl na rituál společného jídla. Proto zasedali ke stolu všichni členové rodiny s čeledí, tovaryši a někdy i s hosty, jimiž bývali ve městech jako projev milosrdenství chudí žáci, žebráci, ale někdy také preláti. Šlechta večeřela se svou družinou a král s nejvýznamnějšími představiteli země. Rituál společné konzumace jídlauplatňovala i církev. Od nejstarších časů zasedali v refektářích klášterů pohromadě mniši se svými služebníky, spolu jedli členové kapitul a preláti, stejně jako mistři vysokého učení pražského se svými žáky v koleji. Konzumace jídla hrála ve středověku významnou roli společenskou a také komunikační.

Ukázka z knížky Intimní historie "V roce 1593 zasedalo pravidelně k jídlu na zámku v Českém Krumlově 227 osob. Velmož s rodinou jedl ve svých přepychových komnatách. V "tabulnicích" a dalších hodovních místnostech byly rozestaveny stoly pro členy dvora ( obvykle byl jeden stůl pro dvanáct osob). Každý služebník měl určeno stálé místo, které vyjadřovalo jeho postavení v rámci dvorské hierarchie. Stoly byly očíslovány. První a druhý byl určen pro zámecký fraucimor, čtvrtý a pátý stůl byl pro nejvyšší úředníky a osobní služebníky velmože (lékař, lokaj, chůva) a tak to šlo dál až ke dvanáctému stolu, kde se stravoval zámecký topič, poslové, vrátní a pomocníci kuchaře."

Postupem let se pravidla stolování vyvíjela dál, ale o tom už si bude Adriana Krobová s PhDr. Vlastimilem Vondruškou vyprávět v příštím díle seriálu Intimní historie - premiéra se odbyde v magazínu Zrcadlo 7. března 2008. Mimo jiné se dozvíte, kdy se na stůl dostala lžíce, vidlička a nůž.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio