Intimní historie - spodní prádlo

Ukázka z knížky Intimní historie " Historických zpráv o spodním prádle je snad ještě méně než o jiných oblastech intimního života. Pokud se některý kronikář v minulosti zajímal o módu, šlo mu samozřejmě o oblečení, které bylo vidět. Ze stejného důvodu nelze použít doklady ikonografické, které jinak poskytují o životě velice cenná svědectví. Pokud některý malíř zobrazil ženu bez vrchního oděvu, pak mu šlo o akt a nikoli o to, zachytit, zda měla spodní prádlo a jaké. Nejstarší starověké civilizace vznikly v krajích s teplým podnebím, kde stačil lehký oděv. Ve starověkém Egyptě chodili lidé polonazí, kolem beder nosili jednoduchou zástěrku, ale pod ní již neměli nic jiného. Na malbách jsou také zobrazeny tanečnice, které během hostin vystupovaly zcela nahé, jen si přes klín ovazovaly malý šátek. Ňadra si ženy nezakrývaly v Egyptě, Babylonii, na Krétě ani v archaickém Řecku. Nahota nebyla nic ponižujícího či urážlivého a lidé se snažili, aby měli krásné tělo (z toho důvodu pravidelně cvičili), a proto ho nezakrývali. Starověk samozřejmě neznal spodní kalhotky či krátké spodky, které by člověk nosil pod oděvem. To dokládá starořímská literatura."

Ukázka z knížky Intimní historie " Prostý ženský oděv nic takového neznal. V chladném počasí si zámožnější ženy oblékaly dvě košile, kratší jako spodní vrstvu a přes ni delší šat. Je pravděpodobné, že si stejně jako muži mohly oblékat pod šat krátké spodky. Doloženo je to však jen v případě menstruace. V takovém případě nosívaly někdy urozené dámy zvláštní "menstruační košile". Byly delší a na bocích měly rozparky, aby mohly spodní cípy protáhnout mezi nohama a zavázat. Prosté ženy nic takového neznaly. Sám fakt menstruace středověké ženy nijak nevyřazoval ze společnosti. Na rozdíl od Židovek, považovaných v judaismu za "nečisté", pracovaly tak, jako by se nic nestalo. Dokonce je ani křesťanská církev nechránila před tělesným stykem. Zdá se naopak, že byl celkem obvyklý, jak potvrzuje soupis hříchů a předepsaných pokání, sestavený anonymním benediktinským mnichem někdy v 10. století. Za tělesný styk v době menstruace ukládá jen 10 dní pokání (tedy mnohem méně než třeba za mužskou onanii). Smyslem trestu nebylo ovšem podle církve chránit ženu (naopak, ta byla trestána rovněž), ale potrestat chlípnost, protože sex byl povolen jen za účelem plození dětí a i církevní preláti věděli, že v době menstruace tento bohulibý záměr postrádá smysl. Věděli to i věřící a zdá se, že ve středověku se menstruace považovala za spolehlivý antikoncepční prostředek."

Ukázka z knížky Intimní historie "O zahalování a odhalování ženských ňader v dějinách napsala řada sociologů a psychologů spoustu studií a nemá smysl zabývat se dějinami celého, jistě zajímavého fenoménu. Je však zřejmé, že šlo kulturně a společensky o mnohem víc než jen o chování erotické."

A vynechat bychom neměli ani pár perliček, které ke spodnímu prádlu patří...

A příště už se PhDr. Vlastimil Vondruška v rozhovoru s redaktorkou Adrianou Krobovou zaměří na opilství. Ne vždy bylo totiž odsuzováno jako dnes. Ale o tom už více v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 22. února 2008.