Intimní historie - nahota

19. leden 2008

Už v šestnáctém století zobrazil vlámský malíř Peter Breughel na svých obrazech ze selského prostředí skupinu opilých sedláků, kterým na klínech sedí ženy s rozvázaným šněrováním halenek a poodhalenými ňadry. Jak bylo tehdy dílo vnímáno? Také na to odpovídá rozhovor vzniklý při dalším z řady setkání PhDr. Vlastimila Vondrušky a Adriany Krobové.

Ukázka z knížky Intimní historie
V dávné minulosti po celá tisíciletí platilo, že nahota je přirozená věc. Nikdo nepřipisoval pohledu na nahé tělo atributy necudnosti, vyzývavosti či nemravnosti. Oděvy ze zvířecích kožešin, které nosili lidé v pravěku, měly hlavní funkci chránit před nepříznivým počasím. Pokud se ovšem členové tlupy sešli u ohně, kožešiny odkládali. Je známo, že některé přírodní národy dokonce považují nahotu za základ své módy. Ke zkrášlení jim slouží tetování, jednoduché šperky, stužky, pracná úprava vlasů, ale jinak tělo nezahalují. Ba dokonce někdy zdůrazňují jednotlivé části těla a především genitálie. Muži si navlékají na pyje nástavce, aby vypadaly delší, ženy si barvou malují hroty ňader či klín. Nejde o nic necudného, jak s rozhořčením popisovali misionáři, kteří k těmto kmenům přicházeli šířit křesťanskou morálku a víru. Nahota měla svůj rituální význam, protože erotické schopnosti zajišťovaly plodnost a bývaly uctívány jako jedna z hlavních tvůrčích sil světa.

Postupem času ale došlo ke změně, o které už může čtenáři více povědět další ukázka z knížky Intimní historie
"Již v renesanci se začalo na nahé tělo pohlížet hlavně eroticky. Důvodů bylo hned několik. Hmotné podmínky pro život se oproti středověku podstatně zlepšily, oděv byl snáze dostupný, jeho střih se změnil tak, že lépe zakrýval tělo. Rostla obecná vzdělanost a s ní určitá kultivace mravů. Proti nahotě a erotickým praktikám vůbec se ostře postavily nové protestantské církve. Umělci začali nahé tělo zpodobňovat zcela jinak než dříve, často v polohách eroticky vyzývavých. Ve výtvarném umění se objevují na rozdíl od gotiky témata lascivní. Oblíbeným námětem se stala odhalená Venuše a jiné antické bohyně, stejně jako mladé a krásné dívky z okolí umělců. Nahota se v renesanci začala intenzivněji než dříve vnímat jako erotický atribut."

Ukázka z knížky Intimní historie
" I když katolická církev nadále horlila proti hříchu a oplzlosti, mnohem razantnější postup zvolily nové církve protestantské. Nejen němečtí luteráni a švýcarští kalvíni, ale i francouzští hugenoti a později anglikáni stíhali tvrdými represemi jakékoli nepatrné vybočení z přísných zásad mravného života. Co pranýřovali představitelé katolické církve často spíše platonicky, to protestanti trestali bičem a vězením."

Logo

Odhalené ženské tělo se na výsluní vrací v druhé polovině devatenáctého století. Objevují se erotické daguerrotypie, později i pohlednice a filmy. Umění secese, která zazářila na počátku dvacátého století, si přímo libuje v ženské nahotě. V šantánech se tančí kankán a v barech se objevují programy se striptýzem. I když představitelé moci podobné výstřelky pronásledovali a trestali a pranýřovalo je i veřejné mínění, nakonec zvítězilo právo rozhodnout se podle svého přesvědčení .
Podobný boj má za sebou v dějinách i antikoncepce a její přijetí, ale o tom už nám PhDr. Vlastimil Vondruška poví v rozhovoru s Adrianou Krobovou více v příštím historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 25. 1. 2008.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.