Internet očima dětí: Před restrikcemi upřednostňují bezpečí a jednoduché nahlašování

Jak se děti cítí v online prostoru, čeho se tam bojí a jaká řešení sami navrhují, zjišťoval v závěru minulého roku průzkum společnosti Vodafone a Ipsos. „Podobných šetření o negativních dopadech na mentální zdraví je mnoho, my jsme se ale chtěli podívat na to, jak to vidí děti samy, a také jak vidí pomoc,“ přibližuje v pořadu Reparát Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone.

Děti podle ní často samy volají po bezpečnějším prostředí, ne po zákazech a restrikcích. Strach mají z odcizení dat, hesel nebo identity. „Dívky primárně řeší reputační rizika, například zesměšňování nebo manipulace fotografií. Zatímco chlapci řeší více lehkou šikanu při online hrách,“ doplňuje.

Čtěte také

Jak na digitální rodičovství? „Učit děti, jak fungovat na telefonu, je jako učit je jezdit na kole. Má to svá pravidla,“ říká expertka

Děti také vyjmenovaly, jaké řešení by uvítaly. „Řekly si o dvě formy pomoci. Vytvoření bezpečnějšího prostředí, kde se nebudou setkávat s obsahem, který pro ně není vhodný, jako je například sexuální obtěžování, násilné projevy a tak dále. Druhá pomoc je ve smyslu mluvení s nimi.“

„Paralelně k tomu navrhly devatero – tedy devět tipů pro život online. Jedná se o praktické tipy, jak se člověk v tom dnešním prostředí může chovat bezpečněji, a tím pádem zdravěji. Pomohla by jim také nějaká jednoduchá forma, kam nahlásit, že je někdo obtěžoval nebo jim vnucoval nevhodný obsah,“ říká Holá.

Zdůrazňuje také nutnost ověřování věku, které je podle ní extrémně důležité napříč platformami. Za klíčový považuje evropský zákon o digitálních službách, který podle ní funguje jako základ pro bezpečnost dětí napříč zeměmi Evropské unie.

Pád do bubliny

S poskytováním pomoci mladým a dětem na internetu má dlouholeté zkušenosti Martin Kožíšek, projektový koordinátor CZ.NIC.

„Sociální sítě děti používají úplně od malička. První sítí bývá většinou YouTube, tam se nic nestane, pouštějí se tam generativní videa, většinou nějaké pohádky a písničky. S nástupem do první třídy si děti začínají instalovat WhatsApp jako první sociální síť nebo komunikační platformu. Tam už se můžou dostat do situace, kdy naleznou nějaký závadný obsah, který je může vyděsit, nebo který mohou napodobovat,“ upozorňuje.

Čtěte také

Umělá inteligence mění způsob učení ve školách. Děti se s ní připravují na život ve 21. století

Algoritmy dnes dokážou velmi rychle přečíst zájmy uživatelů internetu. „Ještě nedávno se uvádělo, že větším platformám trvá 12 až 15 vteřin, než o vás ví 60 procent informací. Postupně si o vás skládají obrázek – jestli jste muž, žena, nebo dítě, kde rádi nakupujete. Po několika málo minutách to dokáže zacílit přesně na to, co se vám líbí nebo kde jsou vaše slabiny.“

Upozorňuje, že v případě dětí první riziko nastává, když dokážou samy komunikovat a psát. „Mohou nalézt nabídky na přátelství, seznamovací aplikace nebo návykové hry, kde se nabízejí odměny. U dětí s rizikovým chováním nebo poruchami mohou být sítě potom zesilovačem problémů,“ varuje.

Čtěte také

Učitel jako mediátor. Jak řešit konflikty a podporovat citlivou komunikaci?

„Když si dítě třeba často vyhledává obsah o anorexii, tak může na internetu narazit na rady, jak zhubnout. „Potom spadne do bubliny, kde už se nacházejí jen lidé s tímto problémem, a takové skupiny mohou být v názorech dost extrémní. Může potom docházet k poškození zdraví nebo sebepoškozování,“ poukazuje.

V poradně se na ně děti nejčastěji obracejí s tím, že jim na internet unikl citlivý obsah.  V takových situacích doporučuje Kožíšek obrátit se na linku stoponline.cz. Stejnou radu má i pro případy, kdy člověk nalezne na internetu závadný obsah, jako je například dětská pornografie, falešný e-shop nebo extremismus. 

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.