Ingušský parlament schválil zákaz velebení Stalina
Poslanci v Ingušsku schválili návrh zákona, který zakazuje glorifikaci bývalého sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina.
Na svém serveru o tom píše rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda. C cituje předsedu ingušského parlamentu Zelimchana Jevlojeva, který popsal obsah nového zákona.
Na jeho základě se zakazuje budovat Stalinovy památníky a vystavovat jeho busty a také pojmenovávat po něm města, obce i ulice. Zákon také zakazuje ospravedlňování nebo velebení Stalinových činů a vystavování jeho portrétů na veřejných místech nebo v oficiálních prostorách.
Ingušský parlament schválil návrh zákona v prvním čtení den před 73. výročím deportace Ingušů a Čečenců ze severního Kavkazu. Oběti nuceného přesídlení si obyvatelé ingušského regionu připomněli včera. Ingušský prezident Junus-Bek Jevkurov v projevu označil deportace za „jednou z nejtragičtějších událostí v dějinách Ingušů“.
Polovina Rusů vnímá Stalina příznivě
Sovětské úřady na základě Stalinova pokynu násilně vyvezli mezi 23. únorem a 9. březnem 1944 skoro tisíce Ingušů a Čečenců. Přibližně 650 tisíc lidí muselo odejít do střední Asie. Sovětské úřady je obvinily z kolaborace s nacistickým Německem.
Až polovina těchto lidí zemřela během cesty nebo v důsledku drsných životních podmínek. Přeživší se mohli vrátit domů až v roce 1957, popisuje na svém serveru tragickou událost Rádio Svobodná Evropa.
V Čečensku Moskvou podporovaný prezident Ramzan Kadyrov přesunul připomínku deportací z dvacátého třetího června na desátého května. Takzvaný „Den smutku a paměti“ se tak časově shoduje s úmrtím Achmata Kadyrova, otce současného prezidenta autonomní čečenské republiky. Achmat Kadyrov zahynul v roce 2004 při pumovém útoku.
Na základě průzkumu veřejného mínění, který v lednu provedlo nezávislé sociologické středisko Levada, se zjistilo, že téměř 50 procent Rusů vnímá Stalina příznivě. Jde o nejvyšší číslo za uplynulých 16 let. Bývalý vládce Sovětského svazu má na území Ruské federace stále přibližně dvacet památníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.