Indráček: Regulace cen paliv neměla od začátku smysl. Je dobře, že opatření konečně skončí

Jak jste přivítali pondělní rozhodnutí vlády? Jak hodnotíte to načasování?

Jsme rádi, že se to konečně stalo. Od samého počátku jsme přesvědčeni, že cenová regulace smysl neměla, koneckonců ani snižování spotřební daně. Sice ano, byl to nějaký profit zejména pro dopravce, nicméně situace nebyla tak kritická, aby se k tomu muselo přistupovat.

Čtěte také

Analytička Jana Klímová: Regulace cen benzinu? Dává smysl, nesmí ale zůstat natrvalo

Spíš jsme to vnímali tak, že to byl krok vlády vynucený tím, že okolní země něco dělaly. Jiná racionalita v tom nebyla.

Ceny ropy ale v pondělí opět vzrostly, a to v souvislosti se situací na Blízkém východě. Pominula skutečně už mimořádná tržní situace, jak to nazvala ministryně financí Alena Schillerová (ANO)? A neobáváte se, že vláda může co nevidět regulaci zase zavést?

Začnu od konce. Ano, obáváme se. Mimořádná tržní situace nespočívá v tom, že ceny pohonných hmot jdou nahoru proto, že se někde ve světě něco děje. Mimořádná tržní situace je případ, kdy selhává trh, kdy trh sám není sebe schopen regulovat. A taková situace tady v Česku nenastala.

Jaké zdražení od příštího týdne na čerpacích stanicích očekáváte? Jsou to tři koruny navíc za naftu, nebo ještě víc?

To se hrozně těžko počítá. Když se dívám teď na vývoj v Rotterdamu, aktuálně od úterního rána plus koruna a u nafty plus nějakých 65 haléřů. U benzinu cena může jít pořád nahoru a můžeme se dočkat asi ne takové situace, jako byla na začátku března, protože to bylo zcela nové, nečekané, ale vln, které byly v květnu. Ty klidně mohou znovu přijít.

Čtěte také

Šéf MOL ČR: S regulací cen začalo Maďarsko, oblíbili si ji i další politici. Dlouhodobě je to pro trh špatně

Zrovna tak může přijít situace, kdy se konflikt uklidní, bude se dále intenzivně jednat a cena během dvou tří dnů spadne zpátky tam, kde byla před týdnem.

Hrozně těžko se to odhaduje, protože nevidíme do strategie Spojených států, do vizí, které má Írán. Navíc do ceny aktuálně promlouvá i Ukrajina, protože se v posledních dnech, týdnech daří zasahovat ruskou ropnou infrastrukturu, myslím tím konkrétně rafinérie.

Dopad na vládní rozpočet

Ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová v pondělí odhadla, že vládu tato regulace stála necelé čtyři miliardy korun za čtyři měsíce. Mají své propočty i petrolejáři, čerpadláři, nakolik je vládní stropování přišlo? Připomeňme, že od května jste měli povolenou marži tři koruny na litr, předtím 2,50. Nákupní ceny ale byly hodně volatilní.

Dopad na vládní rozpočet souvisí se sníženou spotřební daní. Tam to vychází zhruba na jednu miliardu měsíčně. Měli jsme to zhruba tři měsíce, takže zhruba tři miliardy korun.

Čtěte také

Zámečník: Ropa po otevření Hormuzu zlevní. Než se ale trh stabilizuje, potrvá to přinejmenším měsíce

Stropování nemělo vliv na státní rozpočet a v zásadě kromě několika dní v průběhu dubna, kdy byli nuceni pumpaři prodávat pod nákupní ceny, tak to taky přímý vliv nemělo. Je vidět, že průměrná cena tak, jak ji monitoruje CCS, je nižší než strop.

Pumpaři se se situací uměli porovnat velmi dobře. Trh nadále fungoval, byť s nepříjemným zásahem státu. Kdyby jakákoliv cenová regulace nebyla, tak by bylo nějakých pět sedm dní v průběhu druhé poloviny dubna, kdy by řidiči zřejmě nakupovali o trošku dráž. Jiný efekt cenová regulace neměla.

Připojí se podle vašich informací další čerpadláři k žalobě pumpy v Kamenici nad Lipou? Budou žalovat stát kvůli stropování paliv a kvůli ušlým ziskům? Máte takové informace?

Mám informace o několika subjektech, které se připojí. Ale skutečně je to hrozně málo firem, protože když se budete soudit, tak to stojí nějaké peníze a musíte si vyhodnotit, jestli příjem, který ze soudu získáte, bude vyšší než náklady, které zaplatíte za advokáta.

To znamená, ti, kteří přišli o relativně málo peněz, nemají v podstatě motivaci, protože by víc prodělávali. Pak je také celá řada firem, řekl bych většina, které se bojí zažalovat stát.