Indie se brání vlivu Číny. První rychlovlaky bude padesát let splácet Japonsku

Rychlovlaky spojí město Ahmadábád ležící v západoindickém státě Gudžarát s finančním centrem Bombají. Trať s dvanácti stanicemi je dlouhá 508 kilometrů a povede většinou nad povrchem. Procházet ale má i nejdelším tunelem v Indii a sedm kilometrů železnice povede dokonce pod mořem.

Podle plánů by měly v Indii nové vlaky jezdit do konce roku 2022.

Soupravy, které pojmou 750 cestujících, mají jezdit rychlostí 320-350 km/h. Cesta by tak neměla trvat déle než tři hodiny. V současné době pasažéři z Ahmadábádu do Bombaje putují až osm hodin.

Skoro z pětaosmdesáti procent financují novou železnici Japonci, a to formou půjčky, kterou bude Indie Tokiu splácet padesát let. Cena plánovaného projektu by se měla vyšplhat až na sedmnáct miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 375 miliard korun.

Dnes už vám mnozí politici řeknou, že vysokorychlostní železnice je jejich priorita je a že to je důležité. Ono to také souvisí s tím, že politici i na základě ohlasů občanů zjistili, že železnice může nabídnout něco užitečného a zajímavého, což se ukázalo taky teprve v nedávné době, kdy prošla modernizací a ukázala, že může být velice atraktivní. A to nejen v dálkové, ale i příměstské dopravě. Lukáš Týfa

Japonce si jako strategického partnera zvolili Indové ze dvou důvodů. Mají nejdelší zkušenosti s vysokorychlostní železnicí, šinkanseny totiž začaly jezdit už na počátku 60. let. Druhým důvodem je snaha postavit se rostoucímu vlivu Číny.

A co rychlovlaky v Česku?

Podle Lukáše Týfy z Fakulty dopravní na ČVUT, nevyjedou v České republice rychlovlaky dřív, než za dvacet let. Některé prognózy dokonce uvádějí i rok 2050. Největší problém je prý v tom, že se u nás s přípravou plánování začalo pozdě. V 80. letech minulého století bylo totiž plánování odsunuto na neurčito.

Nejpalčivějším problémem projektu ale nejsou jen finance. „Celou dobu jej také provázela nedostatečná podpora ze strany politiků," vysvětluje Lukáš Týfa.

Přestože Česká republika není země výrazné rozlohy, rychlovlaky by tu podle Týfy našly své využití. V úvahu navíc samozřejmě připadá i budoucí napojení na Německo, Polsko nebo Rakousko. Zatímco v Německu i Rakousku ale rychlovlaky jezdí už dnes, v Polsku je v současné době situace ještě komplikovanější než u nás.