Indie očima cizince IV

24. září 2010

Voda, voda, voda. Všude voda. Někdo možná namítne, že se to v deštivém období dalo čekat, já ale myslím, že tohle nečekal nikdo. Zhruba na konci října začalo pršet a od té doby prakticky nepřestalo. Ještě minulý týden místní tvrdili, že to jsou největší záplavy od roku 1974. To bylo těsně předtím, než přišel čtvrtý cyklon jménem BAAZ, který smetl všechny rekordní tabulky a odnesl je někam daleko ke Srí Lance.

Teď se blíží pátý cyklon jménem FANOOS (zřejmě se jedná o zkomoleninu českého Fanouš) a podle jedné předpovědi by se měl přehoupnout přes pobřeží dnes večer, podle druhé ještě zesílí a přijde až zítra. Vypadá to, že s variantou, že mezitím zeslábne, už nikdo nepočítá a lidé se vzdávají nadějí. Ostatně není se co divit. Po každé záplavě je třeba vypumpovat vodu, odklidit bláto, mnohdy i postavit spadlé či úplně odplavené příbytky a ve chvíli, kdy je to jakžtakž hotovo přijde další cyklon a vše začíná znova.

Také místní vláda podcenila sílu přírody a již po třetím cyklonu vyhodnotila situaci jako uzavřenou a v rámci zvýšení popularity během začínající předvolební kampaně začala vyplácet držitelům zelené karty štědré příspěvky na rehabilitaci povodňových škod. Bohužel poněkud předčasně, neboť napravené škody byly smetené Baazem, zatímco lidé se vehementně začali domáhat dalších příspěvků. Ty se ale vláda zdráhá dát, neboť těžko říci, kolik cyklonů ještě přijde a hlavně vyplácet tolika lidem obtýden tolik peněz (2000Rs na hlavu) není žádná legrace. Že to žádná legrace nebyla mohu potvrdit i já. Na vyplácení příspěvků jsem se byl podívat a doteď lituji, že jsem s sebou neměl foťák.

Příspěvky se vyplácely na předem vymezených místech všem držitelům zelené karty. Dělit populaci na základě kastovní příslušnosti již nelze, neboť nízké kasty se bouří a argumentuji kastovní diskriminaci. Zavedly se tudíž různobarevné karty, které koresponduji s movitostí občanů (a tudíž i víceméně s kastovní příslušnosti). Karty jsou zelené, žluté, červené a bílé (zde ale za přesnost informace neručím, neboť nikdo nebyl sto mi to přesně vysvětlit). Zelené karty jsou pro ty nejchudší a zřejmě protože ti nejchudší obvykle bydlí na těch nejhůře situovaných místech jako jsou břehy řek apod., právě tito lidé dostali příspěvky.

Logo

Samotné vyplácení příspěvků připomínalo spíše demonstraci. Lidé se shlukovali od samého rána obklopeni kordonem policistů. Ve chvíli otevření okénka se strhla mela a policisté bušili kolem sebe hlava nehlava se snažili řídit dav. Tedy alespoň takhle to vypadalo v Mylaporu, kde jsem byl já, a kde, jak jsem se druhý den dočetl v novinách to bylo nejhorší. Různé noviny přinášely různé počty obětí této tlačenice, já ale myslím, že vyplácení příspěvku si vyžádalo více oběti než samotný cyklon.

Další vyplácení by mělo být až déšť definitivně ustane, tentokrát se prý ale bude přísně koukat na to, kdo byl jak poškozen. Jinak ale proti kalamitní jednotka funguje velmi dobře, a vedle vynášení zatopených lidí, zvířat apod. pomáhá distribuovat potravinové balíčky, suché oblečení a samozřejmě likvidovat škody napáchané větrem a deštěm.

Logo

Z fotografií, které jsem pořídil posílám tři. První dvě jsou ze břehu řeky Adyar, kde byli nejvíce postiženi chudí bydlící v chatrčích. Ti mimochodem nevypadali zas tak nešťastně, jednoduše vyvedli dobytek, přivázali jej k zábradlí u silnice a osídlili místní autobusové nádraží. Také děti si nedělali z povodní hlavu a stejně jako kterýkoli jiný den si šli po oběde zahrát kriket na místní zatopené hřiště.

autor: Pavel Hons
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.