Indiánští náčelníci. Příběhy statečných a hrdých mužů, kteří v čele svých kmenů bojovali o holé přežití

Indiánští náčelníci: Sedící býk porazil Custera a dal svým lidem hrdost, ale ne jídlo

Mezi původními obyvateli Severní Ameriky se těšil svaté úctě, měl údajně i zázračné schopnosti, protože dokázal unikat nástrahám „bledých tváří“. Náčelník Siouxů Sedící býk byl jedním z vůdců, kteří v roce 1876 dotáhli do vítězného konce legendární bitvu u Little Bighornu. Nakonec zemřel při potyčce s policií v indiánské rezervaci v prosinci 1890. V Portrétech o něm více řekne historik Jan Adamec.

Sedící Býk přišel na svět v březnu 1831 v týpí u řeky Grand River. Také jeho otec Skákající býk byl náčelníkem kmene. Etnicky pocházel z lakotské skupiny Hunkpapů.

Vychováván byl v obratného lovce a bojovníka, který už v deseti letech složil prvního bizona, ve čtrnácti zabil a skalpoval prvního nepřítele. Sedící býk časem prokázal schopnosti ve všech čtyřech vlastnostech, které Lakotové považovali za nejdůležitější: statečnosti, štědrosti, moudrosti a síle.

Čtěte také

Konfliktní soužití mezi Siouxy a bělochy mělo jednoduchou příčinu – drancování původních indiánských území. Prakticky po celá 60. léta 19. století vedly obě strany válku. Byly sice uzavřeny dohody, ale klid zbraní nikdy dlouho netrval.

Na území posvátných Černých hor v dnešní Jižní Dakotě, které vláda Siouxům garantovala, se totiž objevilo zlato. Do oblasti začali proudit zlatokopové, americká vláda porušila smlouvu a zahájila násilné vystěhování indiánů. Ti se ale svých lovišť nechtěli vzdát.

Od vítězství k pádu

Roztroušené, vzájemně soupeřící kmeny nakonec našly společného vůdce – Sedícího býka. Ten jediný je dokázal sjednotit. Shromáždil kolem 2000 mužů a 25. června 1876 je vedl do bitvy u řeky Little Bighorn v odlehlých končinách Montany se sedmou kavalerií podplukovníka George Custera.

Čtěte také

Sebejistý a ješitný Custer, indiány přezdívaný „Žlutý vlas“, udělal hned několik chyb – spěchal, ignoroval varování o přesile a rozdělil svůj prapor. Za hodinu bylo po všem, pod puškami a tomahavky zahynulo 268 jeho vojáků, masakr přežil pouze jeden kůň.

Indiáni ale jednou vítěznou bitvou nevyhráli ani celou válku, nezískali území ani vlastní svobodu. Sedící býk se před pomstou bělochů uchýlil do Kanady, kde zůstal do roku 1881. Jeho lidé tam ale trpěli hladem.

Sedící Býk a Buffalo Bill (1885)

Nakonec se proto všichni vrátili do USA, složili zbraně a smířili s životem v rezervaci Standing Rock. Tam Sedícího býka později vyhledal slavný William Cody, známý pod jménem Buffalo Bill, a angažoval ho jako živou legendu do svého cirkusu.

Když bylo Sedícímu býkovi 59 let, stal se mu osudný střet s vojáky v indiánské rezervaci. Sedící Býk totiž vedl hnutí, jež očekávalo příchod mesiáše, který měl vyhnat „bledé tváře“ z indiánských území. Americká vláda se jej 15. prosince 1890 pokusila zatknout, ale padl smrtící výstřel.

autor: David Hertl | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat