Ilona Švihlíková: Transatlantická dohoda - nová znepokojující fakta

17. červen 2016

Vyjednávání o Transatlantické dohodě mezi Spojenými státy a EU probíhá již od roku 2013. Rostoucí odpor a znepokojení veřejnosti v poslední době podpořil únik materiálů – přesněji se jedná o tři čtvrtiny existujících textů, se kterými se veřejnost může seznámit díky Greenpeace.

Ukazuje to, co kritici dohody říkali od počátku. Tedy, že nejde primárně o cla, ale především o sjednocení regulativních přístupů. Uniklé materiály ukazují jasný tlak Spojených států na uvolnění regulace a připuštění soukromého sektoru v oblastech jako je zdravotnictví či sociální služby.

Korporace by podle americké pozice měly mít přístup již v rané fázi zvažování regulace tak, aby ji mohly ovlivnit ve svůj prospěch. Veřejný zájem by dostal na frak. Je zároveň patrné, že zástupci průmyslu mají na tvorbu dohody enormní vliv, i když to představitelé EU odmítají.

V řadě uniklých dokumentů se totiž dočteme o nutnosti probrat určité body s průmyslem, nebo se přímo uvádí, že pozice průmyslu byla do dohody zabudována.

Zastánci dohody také často argumentují ekonomickými přínosy, ať se jedná o růst HDP či o nová pracovní místa. Americké Centrum pro ekonomický a politický výzkum, které si klade za cíl podporovat demokratickou debatu o hlavních socio-ekonomických otázkách, si dalo práci se zhodnocením starých predikcí. Přesněji řečeno se jedná o model všeobecné rovnováhy, který je často používán zastánci volného obchodu.

Důležitost veřejného zájmu

Z porovnání s realitou ale nevychází vůbec dobře. Model je založen na naprosto nerealistických předpokladech, mimo jiné i na tom, že obchod neovlivňuje hlavní makroekonomické proměnné.

Logo

Analýza Centra pro ekonomický a politický výzkum se zaměřuje na dohody NAFTA a dohodu mezi Jižní Koreou a USA. Model v žádném případně nepředvídal masivní zvýšení obchodní deficitu USA se zahraničními partnery.

Katastrofálně dopadá i srovnání předpokladů modelu s realitou z hlediska sektorů. Model se snažil určit, které sektory na dohodě o volném obchodu vydělají a které naopak budou mít problémy. Jenže v reálu to dopadlo obráceně, než model předpověděl.

Sektory, které měly být posíleny, mají problémy. Závěr je jednoznačný: ekonomické modely založené na všeobecné rovnováze nejsou dobrým vodítkem pro budoucí predikci dopadů dohod o volném obchodu.

Není to málo informací pro to, abychom byli nad dohodou TTIP znepokojeni a uvědomili si důležitost veřejného zájmu. Dokud ještě můžeme.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: Ilona Švihlíková
Spustit audio