Identifikuje se s nimi méně lidí, ale církve mají ve společnosti stále důležitou roli

26. květen 2019

Západoevropané se podle studie Pew Research Centre odklání od křesťanských církví. V centrální části a na východě kontinentu zůstává zastoupení křesťanů stejné nebo se naopak zvyšuje. Podle odborníků to svědčí spíše o rozchodu s institucí než s vírou samotnou.

Podíl těch, kteří se identifikují s křesťanstvím, se oproti těm, kteří ve víře vyrůstali, liší o 28 %. Studie krátce zmiňuje tři důvody odpadlictví od křesťanství. Většina těch, kteří byli vychováni v křesťanství, ale už se k němu nehlásí, uvedla, že přestali věřit náboženské nauce nebo nesouhlasili s názory církve na otázky, jako jsou homosexualita a potraty.

„Křesťanství požaduje od věřících řadu obětí, do kterých se současnému pragmatickému člověku nechce,“ uvažuje nad příčinami psycholog Vladimír Smékal. Sociolog Roman Vido vysvětluje toto odvracení od víry pokračující individualizací společnosti, s čímž souvisí také potřeba lidí prožívat svou duchovní stránku mimo institucionalizovanou církev. Přesto církve označuje za důležitou část evropského veřejného prostoru.

„Jsou k dispozici pro ty, kteří je v určité životní etapě mohou potřebovat. Proto také někteří autoři zařazují církve mezi ‚public utilities‘. Jsou něčím, čeho nemusíme být součástí, ale jejich existence je pro společnost důležitá, protože nabízí nějaký typ služeb,“ říká Vido.

Mezi lety 2015 až 2017 vyzpovídali pracovníci Pew Research Centre 66 tisíc dospělých ve čtyřiatřiceti evropských zemích a zmapovali jejich vztah k religiozitě, k náboženským menšinám či k jiným pro náboženství podstatným tématům. Ukázalo se tak, že železná opona nemizí a stále dělí Evropu v přístupu k sociálním tématům, která jsou pro náboženství stěžejní (např. manželství osob stejného pohlaví nebo legalizace interrupce).

Spustit audio

Související